Letošní rok nebyl pro Arendsen v Německu jednoduchý. „Nastoupila jsem k trenéru Lippitschovi, ten mi nasliboval hory doly, že budu jezdit dostihy, ale nic z toho nebyla pravda, a tak jsem se opět vrátila k trenérce Claudii Barsigové, kde jsem působila i dříve. Jsem tady spokojená, dostávám šance a máme i dobrý kolektiv,“ říká Arendsen. V letošním roce jsme ji mohli také jednou vidět na českých drahách. „Dostala jsem šanci v Deyláku od trenérky Pejškové, ale jinak mi volají trenéři na jednoho nebo dva koně, a to se mi nevyplatí. Bydlím až u hranic s Německem, tak to mám do Prahy daleko, snad by se to dalo ještě do Mostu. Kdybych dostala pozvánku na tři nebo čtyři koně, to bych ráda přijela,“ říká o startech v tuzemských dostizích jedna z tuzemských talentovaných dívek.
Do Drážďan, kde pracovně Arendsen působí, je to z česko-německého pomezí doslova, co by kamenem dohodil, zvláště pokud se jezdí po dálnici. V letošním roce se Arendsen představila na německých drahách ve 36 dostizích a pět jich vyhrála, což je podobná úspěšnost jako v minulém roce, kdy vyhrála osm z 51 startů. Sama věří, že pro ni ještě letošní sezóna neskončila. „Nyní se bude běhat na písku v Neussu a v Dortmundu, je možné, že bych mohla dostat šanci startovat v dostizích, ale to uvidíme.“ Ať už to ve zbytku letošního orku dopadne jakkoliv, tak i příští rok chce Arendsen působit v Německu. „Chci jezdit opět v Německu, o návratu neuvažuju.“
Zatím nebyl přidán žádný komentář.