Mrazivá švédská neděle

Závodiště v Täby se chystá na pravidelný dostihový den. Neděli, co neděli otvírá své brány až do konce února. Necelé dvě hodiny před startem prvního klání je parkoviště uklizené od sněhu, ale liduprázdné. Areál závodiště pokrývá vrstva zhruba 10 centimetrů bílé peřiny, uprostřed ní je vidět pouze hnědá linka pečlivě připravované pískové dráhy. V akci je velký traktor, který neustále upravuje dráhu. Později se dozvídáme, že traktor je permanenci neustále, každé dvě až tři hodiny každý den v týdnu traktorista projíždí dráhu a snaží se jí stoprocentně připravit na souboje plnokrevníků.

Když vstoupíte do písku, okamžitě se noha propadne zhruba o 20 centimetrů, stejně tak i koňská kopyta, ale když načechraný písek prošlápnete, odrážíte se z tvrdého podkladu. Dostihový program není příliš bohatý, nabízí pět oficiálních klání, čtyři handicapy a jeden souboj nezvítězivších. V permanenci jsou všechny distance od vytrvalecké po sprinterskou. Když do startu prvního klání zbývá zhruba deset minut, zaplňuje se i paddock okolo kterého se schází několik desítek diváků. „Dnes přijde zhruba 500 diváků,“ sděluje šéf závodiště v Täby Magnus Gustavsson.

V průběhu poobědového odpoledne můžeme jen potvrdit, že měl dobrý odhad. Většina návštěvníků během programu nevystrkuje nos z vyhřátých prostor tribuny, kde je k dispozici sázková hala nebo restaurace. Na závodiště chodí ve Švédsku jen  skalní příznivci, samozřejmě majitelé a lidé od koní. Sázející ty zůstávají v teple domova nebo v hernách, kterých jsou po celé zemi tisíce. Sázkový obrat na závodištích činí z dlouhodobého pohledu jen pět procent.

Zajímají vás dotace, o jaké se běhá? Na české poměry velice atraktivní. Nejméně dotovaný dostih se běžel o 40 tisíc švédských korun, což je 120 tisíc jednotek české měny. Nejbohatší dostih byl honorován dvojnásobně. Celkem bylo rozděleno v 295 tisíc švédských korun (885 tisíc českých korun). Samozřejmě drtivou většinu dotací pokrývají sázky. Sázelo se i druhou lednovou neděli a bylo úplně jedno, že cvalové dostihy jsou daleko méně populární na severu než klusáci. Sázející vložili do hry více než 3 miliony švédských korun…

Necelou půlhodinku po skončení cvalového programu začíná na dráze v Solvalle klusácký program. Oba dostihové dny musí zvládnout i televizní reportér připravující zpravodajství pro komeční švédskou televizi, která každý přináší dostihové dění. Z Täby dojedete do Solvally zhruba za půl hodiny, samozřejmě záleží na hustotě provozu na předměstí metropole. V neděli odpoledne je doprava bez problémů.

Na závodiště v Solvalle vede několik vstupů, my volíme, ten u stájí, kde by nšinec oficiální bránu ani nečekal. Zatímco na cvalové dostihy byl vstup zdarma, na klusáky zaplatíte 50 korun a na 20 korun vás přijde program.  Během přesunu z jednoho závodiště na druhé sluníčko zapadlo a rtuť teploměru začala padat dolů. Ke konci dostihového dne už teploměry ukazují mínus osm. Ani to nezastavuje program. „Nemůžeme pořádat dostihy, když je více než mínus dvacet stupňů, ale to ne kvůli koním, ale spíše kvůli jezdcům. V tu chvíli už neudrží otěže v rukou,“ vysvětluje šéf závodiště Tore Fyrand.

Ani v Solvalle není velký nával. Několik stovek diváků je ukryto v restauracích, v sázkové hale je několik desítek lidí. Když se blíží start dostihu, na rozlehlé prostranství před tribunami vyjde na dvě desítky diváků, kteří se snaží povzbudit své favority. „Dnes je tu ani ne tisícovka diváků, ale při vrcholu sezony, kterým je Elitloppet je tu více než 30 tisíc lidí,“ sděluje nám náš průvodce.

I pro klusáky platí, že hlavní sázkový obrat je mimo závodiště. I klusácká dráha je velmi dobře připravena, běhají se časy, které by v české kotlině patřily k rekordním. Zima nezima. V zázemí samozřejmě můžete sledovat i dění na dráze v Paříži, kde se švédským vyslancům daří. Dokonce se dozvídáme, že v Česku se staví klusácká dráha poblíž Ostravy. Informovanost našim hostitelům nechybí. Jen se nechce věřit, že před 40 lety byly švédské dostihy v krizi. Dnes to vypadá zcela jinak pro našince zcela nedostižně. Jen si říkáme, kdyby Česko mělo aspoň jeden ovál jako Solvalla, bylo by to úplně o něčem jiném. 

Daleko více se o švédském dostihovém dění dozvíte prvním čísle tištěného Galopp-reporteru, který bude k dispozici na sklonku března.