Když přicházela Martina Růžičková zpátky k vážnici, bylo vidět, že s ní cloumá naštvání. „Dneska šel Rubín výborně, překážky skákal výborně, jako kdyby to byl Taxis, nebyla tam chyba, předposlední skok skočil také velmi dobře. Doskok ustál, ale spadl až při druhém cvalovém skoku, možná špatně došlápl, dráha už byla přece jen rozbitá,“ sdělovala jezdkyně a trenérka v jedné osobě a dodávala: „S dnešním výkonem mohu být spokojena. Říkala jsem si, že bychom mohli být do třetího místa. Ostatní už jezdili a já ho měla v rukách.“ V posledních metrech Rubín bojoval o nejvyšší příčky. V době pádu byl na dohled vedoucí dvojici Tomis a Catch Life. V posledních metrech byly šance tří koní otevřené.
Ve Světlé Hoře nosil Rubín nejvyšší váhu z celého startovního pole, 71 kilogramů, a to Martina Růžičková ještě dva kilogramy převažovala. Další start by měla absolvovat už za dva týdny v Pardubicích v sedle klisny Folie D’Ocean v majetku Miky Häkinena. „Ještě musím shodit pět kilogramů, zatím se mi podařilo shodit devět. V mém věku už se vanilkové rohlíčky shazují velmi těžko. Samozřejmě mám hlad a tady ve Světlé Hoře je spousta lákadel, které bych si dala,“ sdělovala s úsměvem na tváři Růžičková.
Kdo čeká, že nezdolnou jezdkyní otřese pád v posledních metrech dostihu, ten se mýlí, naopak. „Dnešní neúspěch mě ještě spíše vybudí k další aktivitě, abych se dostala na start Velké pardubické,“ říká přesvědčivě jezdkyně, které se loni v létě vrátila na dostihovou dráhu po tříleté přestávce.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.