Legendární trenér Sir Henry Cecil zemřel

Příběh Henryho Cecila je doslova románový, protože nabízí mnoho zvratů i nezbytný happy end. Psát se začal už šest týdnů před jeho narozením, kdy v bojích Druhé světové války zahynul jeho otec. Vyrůstal tak u svého nevlastního otce Cecil Boyd-Rochforta, který byl pětinásobným šampiónem trenérů a mladý Henry se rozhodl jít v jeho stopách. V roce 1964 se stal jeho asistentem a poté co Cecil Boyd-Rochfort v roce 1968 ve svých 81 letech odešel do důchodu, postavil se Henry Cecil v pouhých 25 letech na vlastní nohy.

Že bude jeho jméno po mnoho desetiletí velmi často skloňováno, naznačil už ve své premiérové sezóně. Jeho Wolver Hollow totiž zvítězil v Eclipse Stakes a i díky tomu získal devátou příčku v trenérském šampionátu. V roce 1973 pak získal první klasické vítězství zásluhou úspěchu Cloonagh v Irish 1000 Guines a prvního ze svých celkem pětadvaceti vítězů britských klasik připravil o dva roky později, kdy Bolkonski v kurzu 34:1 senzačně zvítězil ve 2000 Guineas. Hned dvě významné události přinesl Cecilovi rok 1976. Zaprvé totiž získal první ze svých deseti šampionských titulů a také se přestěhoval do stájí Warren Place v Newmarketu, kde předtím působil jeho tchán Noel Murless. Jeho dceru Julii si vzal v roce 1966, přičemž manželství skončilo rozvodem po dvou dětech a 24 letech.

Následovala dlouhá léta plná úspěchů, ovšem ten nejcennější, tedy triumf v Derby, dlouho nepřicházel. Sir Henry se ho dočkal až v roce 1985 zásluhou Slip Anchora, přičemž poté připravil ještě další tři derby vítěze. Posledním z nich byl v roce 1999 Oath, přičemž celý tento rok byl pro Cecila výtečným. V jeho průběhu totiž ovládl celkem trojici britských klasik a ve zbývajících dvou obsadili jeho svěřenci druhá místa. Majitel Oatha princ Ahmed bin Salman dokonce prohlásil: „Vyhrát klasiku je snadné. Stačí koupit koně a dát ho k Cecilovi.“

V následujících letech ovšem čekal kariéru Henryho Cecila tvrdý pád. Na ten zadělal už rok 1995, kdy od Cecila odvezl svých zhruba čtyřicet koní šejk Mohammed. V následujících letech pak zemřelo hned několik majitelů, na jejichž podporu se mohl Sir Henry spoléhat. Mezi červnem roku 2000 a říjnem 2006 tak i z výše zmíněných důvodů nezvítězil Henry Cecil v žádném dostihu se statusem Group 1, přičemž v roce 2005 získali jeho svěřenci celkem jen dvanáct vítězství. Počet koní v jeho stáji se ze dřívějšího počtu dvou set smrskl na necelých padesát a Cecil začal mluvit o odchodu do důchodu.

Koneckonců v té době neprožíval nejveselejší časy ani mimo dostihové dráhy. Jeho druhé manželství s o 32 let mladší Natalií Payne potkala v roce 1999 médiemi hodně krize. Noviny tvrdili, že jeho manželka mu byla nevěrná s nejmenovaným žokejem, přičemž o pár dní později propustil Cecil z osobních důvodů stájového žokeje Kierena Fallona. Ten nicméně vydal prohlášení, v němž popíral podíl na rozvratu manželství, které se definitivně zhroutilo v roce 2002. Už o dva roky dříve navíc zemřel na rakovinu bratr a dvojče Henryho Cecila David a v roce 2006 byla samotnému Henrymu Cecilovi diagnostikována rakovina žaludku. Jeho stáj v té době držela nad vodou především loajalita prince Khalida Abdulla.

Že se ve stáji Henryho Cecila znovu blízká na lepší časy naznačila vítězstvím v Oaks 2007 Light Shift, přičemž pro Cecila se jednalo už o osmé vítězství v jeho nejoblíbenější klasice. Rok na to se Cecil znovu oženil a v roce 2009 začali zářit šestinásobná Gr.1 vítězka Midday, díky níž se konečně dočkal triumfu na Breeders‘ Cupu, a první ze svých dvou vítězství v Champion Stakes získal Twice Over.

Nejlepšího ze svých svěřenců nicméně poznal Henry Cecil až na podzim 2009, kdy do jeho stájí přišel Frankel. Dlouze rekapitulovat kariéru tohoto fenomenálního koně je zřejmě zbytečné. Zmiňme tedy jen to, že v žádném ze svých čtrnácti vystoupení nenašel přemožitele, přičemž v drtivé většině případů své soupeře doslova zdemoloval. Za kariéru bez ztráty kytičky vděčí z velké části právě Cecilovi, který byl při jeho menežování vždy velmi obezřetný a neuposlechl přání davů vidět Frankela na startu Derby nebo Arc. Koneckonců sám Lester Piggot ve své biografii z roku 1982 uvedl, že Cecil má mimořádně dobrý odhad na to, kterého koně kam přihlásit. Dle mezinárodní klasifikace je Frankel dokonce nejlepším koněm všech dob, s čímž Henry Cecil souhlasil.

Z jeho dosud nejmenovaných svěřenců zmiňme ještě aspoň Old Vica, Royal Anthema, Indian Skimmer, Oh So Sharp, Krise a Reference Pointa. Dále také připomeňme, že Henry Cecil ovládl rekordních 75 dostihů na mítinku Royal Acsot. V posledních letech si přes boj s rakovinou, který mu například nedovolil sledovat druhé Frankelovo vítězství v Sussex Stakes v srpnu 2012, udržoval pozitivní přístup. Podlehl jí dnes ve věku sedmdesáti let.

foto: Henry Cecil (druhý zleva) přebírá trofej za Frankelův triumf v Champion Stakes