Kůň roku Galopp Reporteru: Nejlepší sprinter

Waka Laura před letošní sezónou absolvovala v Česku jen jeden negativní start a nikdy nestartovala na distanci kratší než míle. Letošní debut dokonce absolvovala na dvoukilometrové trati, ale poté dostala naordinováno ubrání metrů. Po několika nepříliš úspěšných francouzských startech se na české dráhy vrátila v květnu, kdy nastartovala sérii třech mosteckých vítězství. Mezi ně spadá Cena Jezdectví a jedničkový sprint o derby dnu, v němž porazila trojici nominovaných. Poté sice utrpěla dvojici porážek, ale v obou případech podala dobré výkony. V Severočeské ceně byla totiž po startu hodně chtivá, a i proto půldélkovým rozdílem podlehla o 1,5 kila méně nesoucímu Kendymu, a ve Svatováclavské ceně skončila třetí jako nejlepší z koní akceptujících přepálený úvod. Na vítěznou vlnu se vrátila v Pardubicích, přičemž tamní dostih byl nejlépe obsazeným sprintem sezóny. Pro Waka Lauru hovoří i konzistence výkonů, takže je největší favoritkou naší ankety.

Stejně jako ona letos získal tři jedničkové triumfy Kendy, ovšem jeden z nich zaznamenal na míli. Dařilo se mu především na mosteckém hipodromu, kde uzavřel sezónu vítězstvím v Českomoravské ceně a v červenci tam ovládl Severočeskou cenu. V ní časem 1:09,24 stanovil nový rekord mostecké dráhy na 1200 metrů (při nezapočítání časů vyběhnutých na rovné dráze). Jak už ale bylo zmíněno, v červencovém dostihu těžil z váhové výhody oproti Waka Lauře, s níž letos svedl ještě dvojici soubojů, z nichž vyšel jako poražený.

Na jaře zářil především Mikesh, když dvakrát stylem start-cíl smetl českou sprinterskou elitu. Tím sice jeho vítězné tažení skončilo, přesto nadále předváděl hodnotné výkony. O derby dnu podlehl Waka Lauře o dvě a čtvrt délky, ovšem nesl o plné čtyři kila více. Sympatický výkon poté podal v berlínském listed, v němž vedl ještě 300 metrů před cílem, ale ve zhuštěném doběhu nakonec skončil poslední. Hodně aktivní byl i při zisku páté příčky ve Svatováclavské ceně, takže následně v pardubické jedničce nastoupil s novým uzděním, což přineslo pozitivní efekt a výsledné třetí místo. Ani na třetí pokud ovšem na Waka Lauru vyzrát nedokázal.

Zatímco výše jmenovaní podávali kvalitní výkony v průběhu celé sezóny, zbylá dvojice nominovaných držela top formu jen krátce. All The Evil se do ní dostal v červnu, na jehož začátku ovládl na bratislavském Turf Gala Cenu Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR. V níž celý dostih sekundoval výborné Alfkoně a i díky výhodnější stopě v oblouku jí dokázal porazit. Alfkonu sice v Pardubicích dokázala porazit i Waka Laura, ale tehdy o její těsné převaze rozhodla výhoda 1,5 kila. Svěřenec Františka Holčáka ve zbytku měsíce ovládl ještě dvě prestižní klání, z nichž se na sprinterské distanci konal Zlatý bičík, v němž získal další skalp výborné klisny Alfkony. Po následné letní pause už ale All The Evil předvedl jen trojici slabších běhání. Na Slovensku byl přesto zvolen Nejlepším sprinterem.

Naopak chvíle tříletého Cut Me Loose přišly na sklonku léta. Do té doby mezi sprinterskou elitou sbíral jen nižší dotace, přičemž boj o vítězství vždy sledoval s výrazným odstupem. Poslední srpnový den ale rozdílem krátké hlavy ovládl mostecký jedničkový handicap a především o dva týdny později zavěsil ve Svatováclavské ceně. Nutno ovšem dodat, že v ní profitoval z přepáleného úvodu, díky němuž v cílové rovině přišel se silným spídem ze zadní části pole. Že by ale mohl být novým králem sprinterů, následně nepotvrdil v Pardubicích, kde i kvůli tamním ostrým obloukům porazil jediného soupeře.

U nominovaných stojí za pozornost, že všichni měli letos stálého jezdeckého partnera. Kendyho letos vždy vedl Radek Koplík, Mikeshe zase Martin Srnec a zbylé trio mělo netradiční jezdecké jen při vstupu do sezóny. Od té doby nechyběl v sedle Waka Laury Petr Foret, Cut Me Loose jezdil Bayurzhan Murzabayev a All The Evila Ján Havlík.