Kůň roku Galopp Reporteru: Nejlepší proutěnkář

Trend, který u nás začal v devadesátých letech, byl důvodem doufat, že se proutěnkářům u nás dostane stejné pozornosti jako ve vyspělých dostihových zemích. Bohužel v poslední době tyto dostihy vymizely z dostihového kalendáře a na vině je především naše největší překážkové závodiště v Pardubicích. Paradoxní je také to, že pro špičku nejsou dostihy vypisovány až do posledních dvou měsíců v sezóně. Logicky se tak trenéři na tuto disciplínu nespecializují a kvalita těchto dostihů pak moc velká není.

A jsme opět u toho, že kvalitní koně opět musí všechnu aktivitu nasměrovat směrem do Itálie na tamní siepi. V nich letos dosáhl největšího úspěchu Nobel, který v červnu  V Meranu vyhrál 60.000 euro dotované Gran Corsa Siepi D`Italia (Gd.1, 4000 m).

Tehdy za sebou nechal i Khalshaniho, kterému nesvědčila těžká dráha. Na podzim si ale vše vynahradil , když skončil druhý v nejvýznamnějších proutěnkách sezóny Gran Corsa Siepi Di Merano (Gd.1, 4000 m, 70.000 euro).

Za vrchol české proutěnkářské sezóny je stále považován pardubický Křišťálový pohár, který díky směšné dotaci špičku nepřitáhl. Zde s přehledem dominoval Čáriray, kterého lze považovat za nadějného překážkového nováčka.

S odstupem se mu na záda díval na rovinách výborný Taro, jenž také letos na skocích začínal. Ten si začátkem září povinně připsal nejbohatší dostih přes proutěné překážky u nás, ve Velké Chuchli konaný Zlatý Pohár Společnosti Elektrizace Železnic Praha o 400.000 korun, na jehož startu se valná konkurence nesešla. A důvodem bylo i to, že jeho termín byl pouhý týden před Gran Corsa Siepi Di Merano, kam mířila česká špička.

Foto: Čáriray uniká Tarovi v Pardubicích