Točný bod. Tato dvě slova se v sobotu odpoledne skloňovala více, než bylo zdrávo. Poprvé po třetím dostihu, protože nikdo z kvarteta, které proběhlo okolo cílového mezníku, neminul točný bod ze správné strany. Následovala diskvalifikace a dostih bez vítěze.
Ještě v šestém dostihu na tento točný bod doplatila Sešlost s Josefem Bartošem. Následovala výměna názorů, proč je točný bod umístěn právě v tomto místě. Mnoho jezdců vypálilo několik nepublikovatelných slov. Josef Bartoš hovořil o tom, že v Pardubicích jezdí 15 let a nikdy tam vytyčení tratě nebylo. Následovala dokonce schůzka jezdců s komisaři, proto byl opožděn start hlavního dostihu.
Jedno je jasné, jezdec musí znát trať dostihu, proto za nedodržení kurzu je trest oprávněný především z pohledu sázkařů. Mít vsazeno na jednoho z koní, který dostih absolvuje, ale špatně, to musí rozpálit do běla i pravověrného kliďase. Na druhou stranu je na místě otázka, zda právě tento točný bod v oranici zvýší bezpečnost jezdců a koní? Nebo je potřeba právě tímto točným bodem dodržet stanovenou distanci dostihu?
Na výše uvedené otázky by měl odpovědět pořadatelský sbor, proč přistoupil k těmto krokům. Stejně jako by Jockey club České republiky měl vyžadovat od pardubických pořadatelů vysvětlení, jaké kroky dělají k tomu, aby se na dráze nestávalo tolik fatálních úrazů, jako je tomu v letošním roce.
Obecně můžeme mluvit o tom, že se dostihy zrychlují, neboť se jich zúčastňují kvalitnější koně, než tomu bylo v minulosti. Navíc dráha prošla mnoha změnami směrem k rychlosti. Také počasí nahrává tomu, že je dráha tvrdá, a tím pádem i rychlá. Navíc letos se pardubické dostihy konají většinou za úmorných veder, a tak vyčerpání koní je rychlejší. Hledání příčin nepříjemného stavu nebude určitě jednoduché, ale hlavně by nemělo být zameteno pod koberec či by se na něj nemělo zapomenout.
Při pohledu na Marcela Nováka po posledním dostihu jsem si říkal, zda je opravdu nutné běhat devět dostihů za den, navíc za největších veder. Před měsícem jsem byl v Irsku a tam se běhalo sedm překážkových dostihů od šesti večer, navíc v pracovní den. Není toto cesta i pro nás? Udělat více dostihových dní s méně dostihy v čase, kdy je počasí přece jen příjemnější? Od konce května do začátku srpna je ideální čas na podvečerní dostihy.
Nedělní den v Karlových Varech probíhal ještě za vyšší teploty než v sobotu v Pardubicích, proto nepřekvapilo, že trenér Allan Petrlík přijel ve slušivých bílých kraťasech a červené košili. Po vítězství Rabbit Medicean si takto ustrojen došel i pro čestnou cenu a komisaři mu dali 500 korun pokuty, že byl nevhodně ustrojen.
Dostihy jsou zcela jistě společenskou událostí, i když české reálie mají hodně daleko k těm ostrovním. Navíc nedělní podmínky byly přece jen výjimečné, a tomu odpovídalo i trenérovo oblečení. Zde se dalo přimhouřit oko. Navíc výše pokuty byla stejná jako za spletení kurzu…
