„Je to pro mě velký dárek nejen za letošní rok, ale za celých deset let, co v Itálii jezdím. Chvíli trvalo, než jsem si udělal v Itálii pozici, než jsem se dostal na dobrý koně, ale podařilo se a jsem nejšťastnější člověk,“ říká Bartoš po návratu z Itálie. Šampionský titul na Apeninském poloostrově se zdál být dlouhou dobu nedostižný, neboť jednička u trenéra Paola Favera, Raffaele Romano vládl suverénně. „Dlouho se mi zdálo, že je šampiónský titul pro mě nedostižný, ale v letošním roce jsem využil svou šanci vlastně až v posledním dostihu. Navíc italské siepi se jezdí velmi rychle, je to hodně nebezpečné, dochází tam často ke zranění,“ popisuje italskou situaci Bartoš. Ve své kariéře už se stal počtvrté šampiónem, po třech domácích titulech přidal ten italský. „Zisk titulu šampióna je pro mě obrovskou vzpruhou do dalších překážkových dostihů, je to motivace na maximum,“ přiznává úspěšný žokej. Podle neoficiálních statistik by měl být právě Josef Bartoš nejúspěšnějším českým překážkovým jezdcem historie.
Cesta za titulem žokeje-šampiona nebyla pro Bartoše vůbec jednoduchá. „Před prvním dostihem jsem z koně spadl na zkušebním skoku, ale nakonec jsem skončil na druhém místě. Potom jsem měl slabšího koně, ale skončil jsem třetí a před posledním dostihem jsem si řekl, děj se vůle boží a věřil jsem v úspěch. Sedl jsem si na druhé místo a vyhrál jsem nakonec o osm délek,“ popsal Bartoš poslední tři starty letošní sezóny v Grossetu. Navíc podmínky nebyly vůbec ideální. „Závodiště bylo pod vodou, téměř byly dostihy na zrušení, bohužel dva kluci skončili v nemocnici se zlomeninami. Voda byla před skokem i za skokem. Takové podmínky mi moc nevyhovují, raději mám pevnější půdu, proto se divím, že to vůbec vyšlo.“
První malá oslava proběhla už přímo v Grossetu, kde byla na dostizích malá skupinka českých jezdců, která v Itálii v zimě působí, ve složení Petr Foret, Jaromír Šafář, Vendula Korečková a Markéta Pátková. „Už tam jsme dali nějaké bublinky a odjel jsem do Říma, ke svému kamarádovi Radkovi Němečkovi, kde mám základnu při cestách do Itálie, a večer jsme vyrazili do ulic,“ popsal první oslavy v Itálii Bartoš.
Když se z Itálie vrátíme do Česka je Bartošovo hodnocení hodně kritické. „Domácí sezóna, to byl velký neúspěch, nevyhrál jsem žádný velký dostih, vůbec mi nevyšla ani Velká pardubická. Z tohoto pohledu se divím, že to vyšlo v Itálii.“ Příští rok by chtěl Bartoš přece jen více zabojovat i v českém šampionátu. „Chtěl bych potrápit Pepču Váňu, on mě také proháněl v Itálii. V Itálii bych měl být jedničkou u trenéra Favera, neboť Romano už má vydánu trenérskou licenci a bude trénovat své koně,“ spřádá plány Bartoš. Přestávka pro něj nebude příliš dlouhá. „Dostihy v Pise startují pátého nebo šestého ledna, to už bude na dobré dráze, podzim v Grossetu byl hodně těžký, dráha moc regulérní nebyla.“
Poslední dvě domácí sezóny Josef Bartoš spolupracoval s Františkem Zobalem, ale od nového roku už bude mít volnější ruce. „Máme domluvu na některé koně, ale není to nic striktního, v Česku budu působit víc jako volný jezdec, tak snad si budu dobře vybírat a bude se mi dařit,“ naznačuje své možnosti Bartoš v českých dostizích. Po skončení sezóny 2014 se bude věnovat také přípravě blížících se vánočních svátků. „Z letiště jsem jel rovnou do obchodního centra, abych to dohonil,“ přiznává úspěšný žokej.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.