Jiří Odcházel: „Ve vítězství Sorose jsem nevěřil!“

Jak jste si užíval nedělní dostih v Pardubicích?

Naprosto báječně a musím říci, že mne překvapilo, jak vysoká byla účast diváků. A to i přesto, že byly dostihy přesunuty na dopolední hodiny. Musím rovněž vyslovit uznání pořadatelům za perfektně zvládnuté dostihy. Navzdory počasí byla dráha v perfektním stavu a to vše se podepsalo na skvělém dostihovém zážitku. Báječný pocit nakonec umocnilo i vítězství mého koně, kterému jsem věřil, že by se mohl umístit. Přesto musím přiznat, že v jeho vítězství jsem ale nedoufal.

Díky pomalému tempu nepatřil tento dostih k těm nejpohlednějším, nicméně Marek Stromský tohoto dokázal nakonec beze zbytku využít a vašeho koně dovedl k vítězství. Počítali jste s trenérem s takovým průběhem?

Trenérovo ordre jsem neslyšel, ale vím, že Soros neměl tento dostih tahat nikterak zbytečně rychle. Pravdou ale je i skutečnost, že to je kůň, umí běhat i z rychlého dostihu, jak to ukázal například v Itálii nebo Prvomájové ceně v Lysé nad Labem. To byl mimo jiné dostih zaběhnutý v rekordním čase! Domnívám se, že jak to nakonec dopadlo je z veliké části zásluhou práce Marka Stromského a jeho perfektního taktického odhadu. On si to zezadu dobře ohlídal, vyhnul se všem problematickým situacím a hlavně věřil jeho rovinové třídě. Dokonce možná více než já a nakonec to dopadlo vítězstvím.

Jak se Soros cítí po náročném dostihu?

Právě dnes jsem mluvil s trenérem a kůň prý vypadá perfektně. Skoro jako by ani žádný dostih neabsolvoval. Z toho mám ohromnou radost. Ostatně už těsně po dostihu, když jsem se byl na něj podívat v boxu, vypadal spokojeně a v klidu žral, jakoby se nechumelilo.

Máte už v hledáčku nějaký další dostih, ve kterém bychom mohli Sorose opět vidět?

Zvažujeme, jestli neotestujeme Francii. Každopádně jsme si řekli, že počkáme tak týden a pak si řekneme co dál. Hovořili jsme i o Mostu, ale zřejmě tamní dráha nebude pro Sorose nejvhodnější. Konečné rozhodnutí o jeho dalším účinkování však chci nechat na trenérovi Váňovi, který je velmi zkušený a má mou plnou důvěru. Mohu-li tuto otázku shrnout, tak jsme zatím ve fázi úvah a žádný konkrétní dostihu vybrán není.

Aktuálně máte 10 koní. Je to v tuto chvíli konečný počet, nebo se chystáte k nějakému dalšímu nákupu?

Už jich mám jedenáct! V Deauville jsme koupili jednoho dvouletka. Další koně ale kupovat nehodlám. Jedenáct koní mi opravdu stačí (smích)!

Své koně máte u tří trenérů, což nebývá tak úplně mezi majiteli zvykem. Je to záměr nebo je to nějaká shoda okolností?

Tak to je asi opravdu spíše shoda okolností nežli nějaký záměr. Vždycky jsem měl koně u více trenérů a je to pro mne i docela praktické. Rád chodím do stájí za svými koňmi, a protože mám většinu svých pracovních aktivit v Praze, rád využiji volnou chvíli a zajdu se podívat za panem Šatrou do Chuchle. Bydliště mám v Lysé nad Labem a k Heleně Blažkové to mám kousek. Překážkové koně jsem pak svěřil jednomu z nejzkušenějších trenérů a tak vím, že u Josefa Váni jsou v těch nejlepších rukách.

Neuvažujete, že se více zaměříte na překážky?

Popravdě řečeno ne. Pro mne jsou stále prioritou koně rovinoví.

Kterého vítězství si nejvíce ceníte a jaký je váš dosud nesplněný sen na dostihových drahách?

Nejvíce si cením klasického vítězství v St. Legeru z roku 1999, který vyhrál Bohemian Lad. Velmi mne potěšil i nedávný skvělý výkon Sapsiree, která byla druhá v Oaks. Co se týče překážek, tak to byl jednoznačně právě Soros. Ale on zaběhl perfektně i v Pise, kde byl v grupě tři druhý! To jsou fantastické výsledky a já jsem za ně velmi rád. Radost mi dělá i Lysyan, kterému se daří zejména v Rakousku. Rád bych však řekl, že si velmi vážím každého vítězství.

Jste členem prezidia Českého svazu chovatelů a majitelů dostihových koní a zanedlouho se uskuteční další jednání. Co budete řešit?

Jedním z nejdůležitějších bodů bude projednávání výše dotací. Dohodli jsme se, že budeme sponzorsky podporovat dostihy a budeme hledat cesty jak přivézt do dostihů více peněz. Já jsem osobně sponzorsky zajistil dostihy v Lysé nad Labem a kolegové se rovněž zavázali k podpoře dalších dostihových dnů. Společně pak chceme sponzorovat chovatelský pohár.

Na závěr mi dovolte trochu filozofickou otázku. Kam podle vás kráčí český dostihový sport?

Za posledních deset let bylo na českých závodištích překonáno mnoho rekordů. Dostihy se zrychlily, což je známka zvyšující se úrovně tohoto sportu. Bylo sem dovezeno mnoho kvalitních koní a koně trénovaní v Česku začínají vyhrávat a umísťovat se na zahraničních dostihových drahách. V Itálii, Německu, ve Francii, což bylo ještě před pár lety naprosto nemyslitelné! Myslím, že na tom mají podstatnou zásluhu majitelé a jejich zapálení pro tento sport a ochota utrácet za něj nemalé finanční prostředky.

Co mi dělá trochu vrásky na tváři, je budoucnost závodiště ve Velké Chuchli. Přestože nejsem do tohoto problému zcela zasvěcen, jsem možným osudem tohoto hlavního českého dostihového závodiště poněkud znepokojen.

Na druhou stranu mne těší, jak si vedou na jiných závodištích jako například v Lysé nad Labem nebo v Mostě. Dá se říci, že jsem nadšen z toho, jak se nesmírně zvedla úroveň pardubického závodiště. A to nejen po sportovní stránce, ale došlo k významnému pozvednutí jeho společenské prestiže.