Na úvod tě poprosím o zhodnocení letošní sezóny. Co se ti v jejím průběhu povedlo a co naopak vyšlo méně?
Jsem spokojen s počtem startů, kterých mám rok od roku více a samozřejmě také se ziskem šampionátu. Dlouhá byla ale má nevítězná série trvající od dubna do konce října. Podíl na tom měly i povodně, jenž se negativně podepsaly na formě chuchelských koní. Naštěstí jsem na závěr sezóny získal ještě jedno vítězství a to ani ne tak kvůli šampionátu, ale protože to čekání bylo už hodně dlouhé. Samozřejmě jsem ale ani o vítězství v šampionátu nechtěl přijít, když už jsem ho vedl od začátku sezóny.
Je z tvých tří letošních vítězství některé natolik speciální, že by si ho rád vypíchnul?
Speciální byl především double, který jsem zaznamenal 21. dubna, kdy jsem sezónu zahajoval. Dva dostihy v jeden den jsem totiž nikdy jindy nevyhrál a navíc se mi to podařilo na mých oblíbených koních, které jsem jezdil i v práci. Z toho jsem měl tedy velkou radost.
Své třetí letošní vítězství si získal s koněm Moderator v dostihy typu bumper. Těch si během podzimu odjel několik, takže co o nich soudíš?
Bumpery mě baví jezdit a to i proto, že na ně nemusím potit. Myslím si, že se jedná o dobrý nápad pro začínající překážkáře, ale patří proto na překážkové závodiště jako jsou Pardubic a ne do Chuchle, což malý zájem o tamní jediný bumper potvrdil.
Jakou dráhu preferuješ a kam se naopak příliš nehrneš?
Nejraději jezdím v Chuchli. Jsem tam doma, jedná se o nejregulérnější dráhu u nás a navíc je tam výborné zázemí. Naopak příliš nemusím menší provinční závodiště jako jsou Benešov nebo Netolice.
A jaké jsou tvé jezdecké vzory?
Nejvíc mě toho rozhodně naučil Ferda Minařík, v jehož stáji jsem začínal. Z jezdců působících na českých drahách se mi líbí Tomáš Lukášek, Milan Zatloukal a Jirka Chloupka. Ze zahraničních pak především Garrett Gomez.
Co vůbec soudíš o úrovni českých amatérských jezdců? Abych byl upřímný, na amatérské dostihy většinou není příliš pěkný pohled.
Máš pravdu, že úroveň českých amatérů není nejlepší, ale přísnější měřítka snesou například Martina Luková nebo Radka Hradcová. V amatérských dostizích je navíc často problém, že trenéři nemají dost soudnosti a svěřují nezkušené koně nezkušeným jezdcům, takže se z těchto dostihů stává spíše boj o přežití. Dostihy s profíkama jsou mnohem regulérnější.
Kromě toho, že jsi amatérským šampiónem si také členem výboru SČADJ. Můžeš tedy něco říct k tomu, proč amatérské dostihy zmizely z Chuchle? Přeci jen tamní dráha je, jak si sám řekl, nejregulérnější a pro nezkušené jezdce neskýtá tolik nástrah.
Problém je v tom, že za peníze, které pan Drahoš požaduje za uspořádání jednoho amatérského dostihu, je můžeme v Lysé uspořádat minimálně tři. Tím bych chtěl také poděkovat lysolabskému a brněnskému pořadateli, kteří nám při vypisování amatérský dostihů vychází vstříc. Navíc lysolabská dráha šla v posledních letech hodně nahoru, takže výrazné nástrahy neskýtá. Naopak takový Benešov není závodištěm pro nezkušené jezdce, a proto už na něm letos žádná amatérka neproběhla.
Jak už jsem v úvodu naznačil, na zimu si vyrazil sbírat zkušenosti do Anglie. Prozraď tedy, u koho působíš a jak vypadá tamní pracovní den.
Původně mně Ivča Miličková sehnala práci u Rogera Variana, ale ten nenabízel bydlení, takže proto nakonec působím u Cliva Brittaina, u něhož mám zajištěné bydlení přímo v areálu stájí. Trenér Varian má sice kvalitnější koně, ale v zimě s nimi bude jenom klusat, zatímco u Brittaina se celou zimu cválá v píglích. Začínáme jako první v Newmarketu v pět ráno, ale zase končíme rovněž jako první už před jedenáctou. Denně odjezdím většinou čtyři loty a v podstatě se jedná pořád o stejné koně. První tři loty stíhám do osmi, protože netrvají déle než čtyřicet minut, a poté následuje hodinová snídaně. Po ní obvykle následuje už jen jeden lot. Ty jsou většinou deseti až dvanáctičlenné. Odpoledne pak mám na udělání pěti až šesti koní dvě hodiny, což je více než dost času. Závěrem bych tedy řekl, že v Anglii je kvalitnější materiál, ale nic extra tu nedělají.
Kolik s tebou působí ve stáji Čechů?
Ve stáji je celkem sedm Čechů, takže tu jsme dominantní národností. Jedním z nich je například Jana Trňáková, která se stará o letos na Gr.1 scéně vítěznou dvouletku Rizeenu.
A jaký je tvůj nový šéf Clive Brittain?
Je mu už skoro osmdesát let, ale na svůj věk vypadá dobře. Před třemi lety prý dokonce ještě jezdil a na yardu bývá už ve čtyři ráno. Na práce se jezdí dívat autem, ale stejně jako ostatní pracovní jezdci komunikuju především s headlady.
Na závěr mě tedy prozraď cíle pro nadcházející sezónu.
Žádné speciální cíle nemám. Každopádně před sezónou se vrátím do Česka. Kromě ježdění dostihů by mi totiž chyběla i Praha, kterou mám moc rád. Newmarket je přeci jen taková větší vesnice.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.