Hlasy z tiskové konference k 123. Velké pardubické

Po pronesení úvodních slov ředitel a místopředseda představenstva Dostihového spolku a.s. Michael Skalický vyzdvihl spolupráci s Generálním partnerem Velké pardubické Českou pojišťovnou: „Těší mě, že nadále pokračuje partnerství s Českou pojišťovnou, s níž jsme letos uzavřeli dlouhodobé partnerství. Nemusíme tedy každý rok přemýšlet, jestli Česká pojišťovna Velkou pardubickou podpoří nebo ne. Jedná se tedy o výrazný posun a stabilizaci Dostihového spolku.“

Čelen představenstva České pojišťovny Milan Beneš jeho sova doplnil: „Chtěl bych zdůraznit, že Česká pojišťovna bude již podvacáté generálním partnerem Velké Pardubické a letos jsme uzavřeli další dlouhodobou smlouvu. K jejímu uzavření nás přesvědčily pozitivní změny v Dostihovém spolku, když se více řeší samotná dráha než věci okolo, což je předpokladem budoucího rozvoje.“

Dalším tématem byla hojná účast zahraničních koní, kterých do Velké pardubické míří celkem pět. K jejich šancím se nejprve vyjádřil Josef Bartoš: „Jsem rád, že letošní Velká pardubická bude mít mezinárodní konkurenci, protože to zvyšuje prestiž dostihu. Z cizinců se musí počítat s Shalimar Fromentrem, který má zkušenosti s krosovými dostihy z Anglie, Francie i Irska. Navíc už dokázal, že stojí takto dlouhou distanci. Ostatní s takto dlouhým dostihem nemají zkušenosti, takže se jich tolik nebojím.“

Na Bartoše navázal Ivo Köhler: „Já bych zmínil, že každý z cizinců už si vyhrál, i když třeba jen na menším závodišti. Souhlasím s tím, že Shalimar Fromentro je dobrým koněm. Vždyť loni skončil třetí v kvalitním krosu v Meranu, ale nepodceňoval bych ani trojici trenéra Andy Bolgera, který je specialistou na cross-country. Všichni cizinci tedy letos pojedou do Pardubic s cílem uspět a ne jen zkusit štěstí. Zmínit bych chtěl i účast silných zahraničních žokejů, když na startu bude například vítěz Gold Cupu amatér Cohen. Celkem usedne do sedel jednadvaceti koní deset zahraničních žokejů, z nichž dva jsou Slováci. Tvoří tedy téměř polovinu pole a jedná se o neuvěřitelné číslo, které nemá v minulých letech obdoby. Vyzdvihl bych tedy nejen zahraniční koně, ale i žokeje. Pro naše kluky je každopádně velkou motivací jejich porážka.“

Slovo poté znovu dostal Josef Bartoš: „Spousta trenérů hledala pro své koně co nejkvalitnější jezdce a sáhla proto do zahraničí. Jejich nevýhodou ovšem je, že neznají nástrahy kurzu a nevědí, kde se tempo zrychluje a kde zpomaluje. Takový Liam Tredwell, který povede Sešlost, to ale v Pardubicích dobře zná, když loni tam s Trezorem vyhrál dvě kvalifikace. U koní od zahraničních trenérů je pak logické, že na nich sedí jejich stájoví jezdci.“

Šance cizinců okomentoval i bookmaker Jaroslav Zawojski: „V porovnání s loni čtvrtým Maljimarem a šestým Uncle Juniorem jsou letos cizinci trochu slabší. Úspěchem by pro ně tedy mělo být umístění do sedmého místa.“ Bookmaker společnosti Betino také popsal dosavadní průběh sázek na Velkou pardubickou, které byly spuštěny v sobotu: „Názor sázejících se zatím shoduje s názorem bookmakera. Tedy nejvíce sázek bylo uzavřeno na favoritku Orphee Des Blins, poté na druhého favorita Trezora a třetím nejpopulárnějším koněm je mezi sázejícími třetí favorit Tiumen.“

Dotace Velké pardubické byla sice letos zvýšena ze 4.800.000 korun na rovných pět miliónů a o trochu více si vydělí i majitelé úspěšných krosařů z rámcových dostihů, ovšem pád o 300.000 postihl dotaci Stříbrné trofeje, která je podzimním vrcholem pro klasické steeplery. Další otázky tedy směřovala na to, proč takto utrpěla právě její dotace, k čemuž se nejprve vyjádřil Michael Skalický: „V dnešní době je složité shánět peníze do dostihů. Dotace některých dostihl tak byly zvýšeny a některé zase museli být trochu sníženy. Každopádně za tento rok vyplatíme o milión a půl více než loni.“

Konkrétnější byl Ivo Köhler, který kromě toho, že vlastní stáje Köi Dent, je také členem Dozorčí rady Dostihového spolku a.s.: „Rád bych zmínil, že se zase zvýšily dotace kvalifikačních dostihů, které byly do letošního roku žalostně nízké. V klasice nebývají tak dobří koně, protože většina specialistů na tuto disciplínu startuje v cizině. To ukázaly dostihy Váňova poháru, v nichž sice vzhledem k vysokým dotacím startovala početná pole, ale opravdu dobří koně byli v každém z nich zhruba tři. Nechci ovšem říct, že je dotace klasické steeplechase v pořádku. Určitě je její výše otázkou pro příští rok. Pardubice jsou ale především cross-country závodiště a klasické steeplechase se na něm začali běhat až později, přičemž jejich kvalita postupně upadala.“

Poslední týdny jsou v Pardubicích stejně jako ve zbytku republiky chudé na srážky, takže další dotaz směřoval na stav dráhy. Slova se ujal Michael Skalický: „V letošním roce se hodně snažíme, aby dráha vyhovovala koním co nejlépe. Moc nám v tom pomáhá také podpora města. Letos jsme tak veškeré finanční prostředky dali právě do dráhy a myslím, že je to vidět. Například před srpnovými dostihy panovala velká vedra a tak jsme na dráhu čtrnáct dní lili vodu. Teď už dva týdny neděláme nic jiného, než že o ni pečujeme. Hnojíme jí, lijeme na ní vodu. Ke konci týdne má navíc sprchnout. Troufám si tedy tvrdit, že dráha nejenže bude regulární, ale že bude v nejlepším možném stavu. Na rozdíl od minulých let si tedy na ní snad nikdo nebude moct stěžovat.“

Jeho slova podpořil žokej Josef Bartoš: „Loni se v souvislosti s dráhou dost problémů řešilo na poslední chvíli a myslím, že ten rok byl zlomový. Správce dráhy pan Jiří Janda letos dobře spolupracuje s vedením závodiště a doladila se řada maličkostí, které byly potřeba. Dovolím si tedy tvrdit, že letos byla v Pardubicích nejlépe nachystaná dráha v republice.“

Následně se řeč stočila na ambice Josefa Bartoše ve Velké pardubické, v níž povede vítěze dvou letošních kvalifikací Trezora. První dotaz směřoval na to, zda si ho ještě osahá v tréninku: „Na Trezora se posadím až před dostihem. Původně jsem byl s trenérkou Kabelkovou domluvený, že bych si na něj přišel sednout i do práce, ale to nakonec padlo a všechny tréninky na něm absolvuje stálý pracovní jezdec. Já už jsem si Trezora vyzkoušel v předchozím startu a vím tedy, co na něj platí.“ Na otázku na plánovaný průběh dostihu pak odpověděl: „Průběh dostihu se bude odvíjet od půdy. Pokud by byla pevnější, bude to pro nás lepší. Na ní může jít i v rychlém dostihu z dobré pozice a potom ještě ukáže závěr. Pokud ale zaprší, museli bychom tomu taktiku přizpůsobit a o takové variantě jsem ještě nepřemýšlel.“ A jaké má Josef Bartoš ambice? „Spokojen budu, když získáme umístění do třetího místa. Velká pardubické je ovšem hodně o štěstí a těžko se v ní něco předvídá.“

Ivo Köhler poté k ambicím svého Tiumena poznamenal: „Já budu především spokojen, když pojedu večer se zdravým Tiumenem domů. Co se ovšem výsledkových ambicí týče, tak doufám, že budeme na tabuli. Myslím si ale, že máme šance bojovat i o vítězství. Každopádně Pepa Váňa ani Tiumen už nemají co dokazovat.“