Hlasujte pro vítěze ankety „Jezdecký výkon roku 2017“

Vašich návrhů v pořadí už 5. ročníku této ankety se opět sešlo víc než dost, takže vybírání nebylo jednoduché. Uplynulá sezóna byla na těsné doběhy a kvalitní jezdecké výkony možná nejbohatší v historii této ankety. Na tom může mít vliv srovnání handicapů a jejich vyšší počet, taktéž naši žokejové mají větší možnost porovnání se zahraničními kolegy. Ať už je to v rámci EJC, či častějšími výjezdy do Francie a dalších dostihově vyspělých zemí.

Tak jako obvykle v úvodu zmíníme jízdy, které se nám líbily, přesto se do finále nedostaly. Začněme těmi, u kterých byla důvodem sankce. To byl třeba případ Českého derby (VIDEO), které přineslo strhující koncovku s překvapivým doběhem, také ale postihy pro žokeje. V případě tak velkého dostihu se to dá pochopit, použití bičíku ze strany bojujících žokejů nebylo nijak závratné, pravidla naší ankety jsou ale neúprosná.

V návrzích byla často zmiňována i Zuzana Vokálková a její vítězství ze stejného odpoledne v sedle Always on Sunday (VIDEO). Té se na rychlé dráze podařilo nasadit falešné tempo a v cílové rovině se tak před tuto dvojici už nikdo nedostal. Bohužel menší sankci obdržela za nerovnou jízdu po startu, taktéž v konci její partner dost bočil, nad čímž Dostihová komise přimhouřila oko. Jinak perfektní jízda tedy pravidla na finálový postup nesplnila.

Ze startů našich žokejů v zahraničí jsme byli upozorněni na triumf Václava Janáčka ve Slovenském St. Leger v sedle Passepartout (VIDEO). Tomu se podařilo zvítězit drtivým závěrem, když i žokej po doběhu dodal, že ještě 400 metrů před cílem v triumf nedoufal. Populární „Pinďa“ ale není držitelem české licence, což je též pro tuto anketu zásadní.

Na cizích drahách letos několik úspěchů získal Petr Foret, který se objevoval hlavně ve Francii. Pěkný byl jeho úspěch v Rakouském derby, kde si spravil chuť s favoritem naší edice, s Black Canyonem (VIDEO). I když to v cílové rovině vypadalo, že si jde pro snadné vítězství, nakonec musel svést velký souboj s největším outsiderem v poli a v cíli měl náskok pouhého krku. V návrzích se objevila i jeho dubnová jízda z francouzského Lyon – Parilly, kde zvítězil dobře načasovaným finišem s Icarem. K té ovšem nebylo dostupné video, což je další z podmínek ankety.

Víc na zahraničních dráhách než na těch domácích se pohybuje v posledních sezónách i Tomáš Lukášek. I když na to na první pohled nevypadá, je majitelem velmi silového finiše. O tom se mohli přesvědčit třeba diváci v Mostě, kde to víc než názorně předvedl v sedle Arlingtona (VIDEO). Ten jeho podporu potřeboval už při stoupání na protilehlé straně, přesto z něj žokej dokázal vydolovat zbytek sil a po boji odkázat na těsné druhé místo specialistu na místní dráhu, Pepu Havla.

Stálou partnerkou tohoto už desetiletého valacha byla vloni Kateřina Hlubučková, a i ona předvedla v uplynulé sezóně několik povedených výkonů. V červenci se této dvojici podařilo vrátit porážku Arlingtonovi s Lukáškem (VIDEO), i když distance byla delší, než na jaké se svěřenec Václava Chaloupky objevuje obvykle. Po povedené start – cíl jízdě měli v cíli náskok necelé jedné délky. Dalším stálým partnerem drobné jezdkyně byla klisna Eowyn (VIDEO), s níž dokonce dosáhla na titul žokeje. Tehdy nemohla téměř polovinu cílové roviny najít prostor k útoku, naštěstí ten se objevil v pravý okamžik. V cíli měla sice náskok necelé délky, u distančního mezníku by na tuto dvojici asi vsadil jen málokdo.

Toto je tedy souhrn těch nejzajímavějších jízd, které se objevily ve vašich návrzích nebo byly naším nápadem. To že se mezi nejlepší neprosadily, je dáno tím, že pár lepších se našlo. Každopádně, děkujeme za každý zaslaný návrh a žokejům za jejich výkony. Teď již se pojďme podívat na ty, které nás v uplynulé sezóně zaujaly nejvíc.

1. Jiří Chaloupka, VCH 14. 5., Sir Sun

Jeden z našich nejzkušenějších žokejů je už takovým evergreenem této ankety a není se co divit. Dokáže zvítězit start – cíl, či z poslední pozice, za což si vysloužil přezdívku „Mistr tempa“. Chladnou hlavu i pevné nervy si dokáže zachovat v těch nejdůležitějších zkouškách a nejinak tomu bylo i vloni. Na první vítězství v sezóně čekal plných 35 dostihů, přičemž do boje o prvenství se ve většině případů vůbec nezapojil. Vše si ale vynahradil ve Velké jarní ceně, kde mu dal důvěru trenér Urbánek. Jeho Sir Sun sice patřil ve dvou letech mezi elitu, tady ale do sezóny teprve vstupoval. Mezi favority tak nepatřil a odskakoval s kurzem 12:1. Hned v úvodu to napálila dvojice Darien a Ultimate Fight, kterému ujelo sedlo. Tempo nebylo možné stíhat a Jirka Chaloupka tak usadil Sir Suna na poslední pozici. Ušetřené síly se ale hodily v závěrečných metrech, kde o necelou délku udolali Noble Cliffse.

2. David Liška, Deauville 27. 11., Nagano Gold

I když mladíkům v této anketě obvykle prostor nedáváme, „skokana“ loňské sezóny opominout nejde. Ještě začátkem září měl na kontě pouhá dvě vítězství a málokdo věděl, o koho se jedná. Většinou se objevoval v sedlech koní s nepatrnými šancemi, dost z nich nebylo snadných na ježdění. Možná, že právě tato zkušenost mu pomohla, když se poněkud překvapivě objevil na startu St Leger v sedle Nagano Gold. Ten byl sice už na jaře považován za nadějného koně a třeba v Derby platil za možné největší nebezpečí pro favorizovaného Black Canyon. Tehdy ale svého žokeje „odvezl“ a podobně to dopadlo i při EJC dni, kde se představil pod novým trenérem. Václav Luka ale v dalším startu změnil taktiku a poslal svého svěřence ze zadních pozic. Mladý David Liška si s temperamentním hřebcem poradil na výbornou a výsledkem bylo velmi lehké vítězství v kurzu 15:1. I když tato jízda získala hodně příznivců, ještě výše stavíme další představení ve francouzském Deauville v cl. 1 dostihu. Po mazácké jízdě, kde si český mladík počkal na správný okamžik a prosmýkl se skulinou v cílové rovině, slavila tato dvojice znova. V sedlech soupeřů přitom nechyběl nikdo z francouzské žokejské elity.

3. Jan Verner, VCH 7. 5., Indian Lass

Exteriérově líbivá klisna dokázala zvítězit i ve Francii, do stáje trenéra Jelena se ale dostala až jako šestiletá po sérii neúspěchů. To, že stále disponuje slušnou třídou, dokázala hned při svém druhém startu na našem území. Postupem času se ale ukázalo i to, že pro svůj výbušný finiš potřebuje ideální průběh. Přesně takový jí naservíroval Jan Verner, který se začátkem května v jejím sedle objevil poprvé. Tehdy dostih velmi svižně rozjela tempařka Dang Gia a Indian Lass po dobrém startu rychle přestala akceptovat tempo a propadla se na chvost pole. Její žokej jí nechal odpočinout, za což se mu odvděčila zrychlením v cílové rovině po první pobídce bičíkem. Prostor k útoku byl ale hodně těsný a i z videozáznamu je patrné, že Jan Verner musel čekat hodně dlouho. Skulina, kterou klisnu protáhl, byla tak akorát a nebýt tohoto odvážného manévru, možná by nebyla ani na dotovaném umístění.

4. Jiřina Andrésová, VCH 17. 9., Vossolie

Poslední dvě jízdy v této anketě budou ve stylu „recovery“. To je anglický výraz pro vítězství, kdy se kůň vrátí už z poražené pozice, čeština pro to zatím pojmenování nemá. Jedná se o poměrně vzácný jev, takový triumf je ale obzvlášť ceněný. Jiřině Andrésové se podařil v sedle koně, na jehož přípravě se sama podílí. Hnědák se zajímavým původem a trochu divným jménem v úvodu kariéry ničím nezaujal. Bylo ale vidět i to, že je dost chtivý a není snadné si s ním porozumět. Jistý potenciál naznačil v červenci ve Varech, v dalších startech to ale nepotvrdil. Nejspíš i proto došlo k změně taktiky, a tak v Chuchli v září neútočil jako obvykle z konce pole, ale začal udávat tempo krátce po startu. To ještě kilometr před cílem vystupňoval a v cílové rovině odrazil útok několika soupeřů. Nicméně u distančního mezníku se před něj dobře o půl délku dostal mohutný Kissi Sturm a zdálo se, že o vítězi je rozhodnuto. Vossolie se svojí jezdkyní se ale nevzdal, padesát metrů před cílem se dostal zpět ke svému sokovi a v cíli byl o krk první.

5. Jaromír Šafář, VCH 2. 9., Lafranco

V podobném duchu se odehrával i dostih IV. kategorie v rámci EJC dne, i když tady byli v sedlech jen domácí jezdci. Lafranco byl už dlouho znám tím, že v dostih rozjede v pekelném tempu a snaží se svým soupeřům sebrat síly ještě před závěrečným finišem. Tak tomu bylo i tentokrát, když krátce po startu převzal iniciativu. Po zatočení do cílové roviny ho ale rychle předstihl první soupeř, dostal se do skrumáže a dal se už očekávat jen jeho propad startovním polem. Jaromír Šafář mu ale dopřál chvíli oddechu a postupně se mu podařilo se vrátit zpět na čelní pozice. Ani poté ještě neměl vyhráno, když přišel další útok z „druhé vlny“. V cíli měl Lafranco náskok pouhé hlavy, a i když jsme byli při EJC dni svědky řady skvělých žokejských výkonů, tenhle byl určitě jeden z těch nejlepších.

V naší anketě můžete hlasovat do středy 28. února.

(Ferdinand Minařík)