Grzegorz Wroblewski: „Orphee des Blins může i za rok obhájit.“

„Člověk musí takovou příležitost využít, aby seznámil mnoho lidí o tom, co to jsou dostihy. Mnoho příležitostí k tomu přes rok není,“ je jasné Wroblewskému. Neděle pro něj nebyla zrovna jednoduchá. Ač letos prožívá skvělou sezonu, nedařilo se, ač v bílém dresu s červeným logem nastupoval jeden favorit za druhým. „Nerad prohrávám, já neříkám, že kůň měl pěkný průběh dostihu, to je k ničemu, já beru vítězství nebo možná druhé místo po boji,“ představuje Wroblewski svou trenérskou filozofii.

Vycházející hvězda trenérského řemesla Pavel Tůma se v neděli zeptala „Grega“ Wroblewského, jak bojuje se stresem. „Pokud jsme si vybrali takové povolání, tak to musíme brát, že to občas stres přináší. Zase jsme na tom lépe, než fotbaloví trenéři, kteří si zápas musí protrpět 90 minut. My to máme za chvíli hotové.“

Nedělní oslavy probíhaly ještě v Pardubicích, kde se setkal se svými kamarády z Anglie, Švédska a dalších zemí. V domovské stáji se připravují na úterý. „Ještě bude určitě oslava také s rodinou mé paní. Mám rád, když se griluje a hraje country hudba, to jsou hezké oslavy,“ přibližuje ideální oslavu Wroblewski. V neděli udělal velkou radost také své paní Ivaně, která slaví právě 13. října narozeniny.

„Aspoň nemusím chodit do obchodu, abych kupoval nějaké dárky, jí nejvíce potěší vítězství našeho koně v dostihu,“ usmívá se dobře naložený trenér. Oba triumfy Orphee des Blins se zrodily 13. října, a tak Wroblewski spřádá plány i na příští rok. „Asi budu muset chodit za panem Skalickým v Pardubicích, aby i příští rok vypsal Velkou pardubickou 13. října,“ usmívá se.

Vítězství ve Velké pardubické si trenérský světoběžník váží. „Není mnoho zemí, které se mohou pochlubit takovým dostihem, jako je Velká pardubická. Je to obrovské divadlo. Jsem rád, že jsem ji mohl vyhrát díky mimořádné klisně,“ dodává Wroblewski. Ani se nediví, že se musí dělit o popularitu s Josefem Váňou. „Josef je mým kamarádem, každý rok mě zve k sobě na oslavu. Skončit s ježděním není důvod ke smutku, taková věc jednou přijde, s tím se nedá nic dělat.“

O dalších plánech Orphee des Blins má Grzegorz Wroblewski jasno. „Letos nikam nepojedeme, celý rok jsme ji pečlivě připravovali na Velkou pardubickou, obhajoba se podařila a loňská cesta do Anglie nebyla právě ideální, proto ji necháme odpočívat. Příští rok by mohla vítězství obhájit. Přece jen n nejsou pro ni dostihy tak náročné, mockrát bičem nedostala. Bude záležet, jaká bude konkurence, zda nebude extrémně napršeno a samozřejmě musí být zdravá. I jí roky přibývají.“

Ptáte se, kde Grzegorz Wroblewski relaxuje? Ve společnosti rodiny nebo zvířat. Nedaleko domku ve Zhoři má dvojici psů, bernardýna Otíka, který je šampiónem a svému majiteli vybojoval nejednu trofej, a vlkodava Elzu, poníka Matyldu, na které absolvuje první jezdecké hodiny Greg junior, a také berana Benka. „Lidé si myslí, že ovce jsou hloupé, ale když necháte vyniknout jejich osobnosti, tak zjistíte, že jsou chytré.“ S nimi rád vyráží na dlouhé procházky do lesů. „Potkám mnoho lidí, kteří stále řeší nějaké problémy, ale vůbec si nevšímají toho, co mohou vidět okolo sebe.“

Ke zvířatům má Wroblewski vztah. „Jsem s nimi od mala a vedu k tomu i svého syna. Tím, že jsem měl rád zvířátka, tak mě to brzdilo od různých věcí, jako jsou alkohol nebo drogy, i když jsem k nim měl jako hippie blízko,“ přiznává Wroblewski. Vztah k zvířatům by rád vybudoval i u svého syna. „Když bude mít vztah ke zvířatům, pomůže mu to v životě.“