Faltejskovo velké sólo

Desetiletá klisna běhala na začátku kariéry ve Francii, ale na sklonku sezóny 2010 se již objevila na našich drahách. U nás zástupkyně dostihové stáje Pegas s úspěchem startovala na kratších distancích, ale z francouzského působení vyplývá, že bez problémů dala i 5000 metrů. Až koncem srpna ji její trenér Grzegorz Wroblewski poslal do kvalifikace, kde skončila na slušném třetím místě. Před Velkou pardubickou jí ale málo kdo bral vážně a čekalo se maximálně umístění někde „na tabuli“. Sázková kancelář jí držela v kursu 55:1, lépe orientováni byli britští bookmakeři, kteří jí vypsali 17:1.

Velká se díky večernímu dešti běžela na měkčí dráze. Těžká ale byla především oranice, která se pořadatelům nepodařila adekvátně připravit. Kvůli tomu se také místo skoku číslo 12 skákala 50 a posunutý byl i Poplerův skok. Ani tyto podmínky Orphee Des Blins nevadily a možná právě naopak. Jan Faltejsek jí hned po startu poslal na špici a tam zůstala až do cíle. Při druhém vbíhání za les již měla slušný náskok a ten se nijak nezkracoval. Ani po přechodu na poslední travnatý úsek nezvolňovala a těm, co čekali, že jí dojde dech, vypálila rybník. V cíli měla pohodlný náskok 16 délek a Jan Faltejsek se v jejím sedle mohl postavit ve vítězném gestu. Vítězný čas na téhle dráze byl výborných 9:13,39 minut.

I druhému Roninovi (8,5:1) stejně jako v zářijové kvalifikaci vyhovoval měkčí podklad. Jiří Kousek ho pozvolna posouval mezi přední koně a v závěru nestačil jen suverénní vítězku.

Za jeho zády skončil hrdina posledních tří ročníků Tiumen (2:1) s Josefem Váňou. Ten byl v dostihu možná o něco aktivnější, než jak jsme u něj zvyklí. Opět podal poctivý výkon, ale jeho finiš nebyl tak účinný jako jindy.

Nejlepší ze zahraničních účastníků byl nakonec Maljimar (14:1), jehož James Reveley vedl opatrně vzadu a až závěru se začal posouvat rychle dopředu. Stačil ale jen na čtvrté místo.

Nezvykle vzadu se držel i Valldemoso (11:1) a bylo vidět, že na pobídky Dušana Andrése dlouho nereagoval. Až ke konci se rozešel a přešel přes slábnoucí soupeře. Za ním skončil Uncle Junior (11:1) a s odstupem další z ostrovanů Doctor Pat (55:1). Nikdo z nich tak nemusel z Pardubic odjíždět bez peněz.

Hrdina dvou letošních kvalifikací Trezor (3,2:1) většinu dostihu stíhal vedoucí Orphee Des Blins. Liam Treadwell to ale s touto taktikou asi trochu přehnal a v závěru odcouval na osmé místo. Nedařilo se ani Klausovi (11:1), jenž skončil o příčku za ním a po matném výkonu zadržel Josef Bartoš populární bělku Sixteen (4:1). Pro dvojnásobnou vítězku velké to byl její poslední dostih kariéry.

Ohlasy po Velké pardubické

Jan Faltejsek: „Měl jsem jednoduchý průběh, vezl jsem se na skvěle připravené klisně, která skvěle skákala. Oranice sice byla hluboká, ale ona je velká a silná a díky zpomalení v ní si mohla odpočinout od tempa,“ říká vítězný žokej, který v posledních letech mířil na zimu do Británie. Tentokrát ale získal angažmá ve Francii: „S trenérem Charltonem ale budu nadále v kontaktu a v sedle jeho největší hvězdy Knockara Beau se vždy rád objevím.“

Josef Váňa: „Moc chyb jsme neudělali. S výkonem Tiumena jsem spokojen, ale dnes vyhráli ti lepší. Přiznám se, že jsem myslel, že té kobyle dojde dech, ale nestalo se.“

Čestmír Olehla: „Již v poslední kvalifikaci Ronino ukázal, že mu měkko sedí a teď to potvrdil. Naopak Klausovi podmínky tentokrát nesedly,“ komentuje výkon svých svěřenců trenér.

Dušan Andrés: ,,Od začátku to nebyl on. V dostihu jsem ho musel přistrkávat. Na vině asi byla měkká půda. Finiš ale nakonec neměl špatný,“ říká o Valldemosovi.

Hana Kabelková: „Trezor se musí rozcházet postupně. Zpočátku měl být držen v koních. Tempo, které s ním Liam Treadwell nasadil, mu vůbec nevyhovovalo. On to pak po dostihu přiznal,“ svěřuje se zklamaná trenérka.

Josef Bartoš: S bělkou Sixteen nebyl s posledních pěti ročnících hůře než třetí. Tentokrát jí ale zadržel za Velkým anglickým skokem. „Nebylo to ono. Již po desáté překážce jsem neměl nic v ruce. Za lesem v oranici už nešla.“