„Jeli jsme takové tempo, jaké mu vyhovuje, navíc jemu vyhovuje, když může cválat z čela, ve Francii se občas k nám někdo přimotá a on občas udělá chybu, ale tady šel bez problémů,“ hodnotil dostih Josef Váňa mladší a doplnil. „Když na mě v oblouku přišel Peer Cooper, tak jsem jenom seděl, věděl jsem, že mám stále dost benzínu.“ Fafintadenient skočil první ze dvou skoků v cílové rovině a soupeřům se začal bez problémů vzdalovat. Pro rodinný klan Váňů to bylo již čtvrté vítězství ve Zlatém poháru Elektrizace železnic. Otec v roli trenéra a syn jako jezdec vyhráli první tři ročníky, nyní opět po šesti letech. Pro otce Váňu to bylo již páté vítězství, neboť se ještě připravil v roce 2012 k vítězství Tara, v jehož sedle byl Libor Šimůnek.
V cílové rovině se čekal nástup Čáriraye nebo Bazalky, ale ten nepřišel. Z pole pronásledovatelů vystřelil podceňovaný Sorgenio a doběhl si pro druhé místo. Radek Man měl ve vážnici pusu od ucha k uchu. „Určitě jsme moc spokojení, Sorgenio podal úplně maximální výkon, ostatní už používali bič, ale jsem ho teprve rozjížděl, tak jsem věřil, že to dopadne dobře, je to pro nás jako vítězství.“ Kromě dotace za druhé místo si svěřenec trenéra Bělky připsal i majitelskou prémii. Třetí dokončil Čáriray a žokej Dušan Andrés moc spokojený nebyl. „Byl jsem, kde jsem měl být, ale když se měl rozejít, tak nebylo nic, už zrychlit nedokázal.“ Trojnásobná vítězka z Karlových Varů Bazalka, tentokrát na své soupeře nestačila, ale na vině může to být i zranění. „Na druhé straně udělala dvě chyby, poranila si karp a možná to pro ni bylo i moc dlouhé. Když Fafintadenient a Peer Cooper přidali, ona už neměla co nabídnout,“ doplnil Jakub Kocman.
Svatováclavská cena na 1200 metrů je tradičním dostaveníčkem nejlepších tuzemských sprinterů, které letos vyzval slovenský host Dodybud. Dostih začal stejně jako Nine ou Four velmi zvolna na posledních místech, ale jeho koncovka byla jako z učebnice. „Takový sešup už jsem dlouho nezažil v posledních sto metrech,“ říkal spokojený žokej Petr Foret. Před dvěma týdny vyhrál se slovenským Sulmanem v Mostě, nyní se prosadil s Dodybudem, který ukázal, že pro svou smrtící koncovku potřebuje dlouhou chuchelskou rovinku, na té bratislavské, často lídry nestihne. Nine ou Four doběhl druhý, trenér Václav Luka i žokej Bajuržan Murzabajev byli po dostihu spokojeni. „Když jsem přecházel Mikeshe, tak jsem věřil, že by to mohlo vyjít, ale Dodybud měl velmi silnou koncovku, té jsme nemohli konkurovat. Jinak byl pro nás dostih bez problémů,“ doplnil Murzabajev. Podle Václava Luky ideální příprava na start za dva týdny.
Mikesh se musel spokojit se třetím místem. „Po startu byl hektičtější, chvíli trvalo, než jsem ho srovnal, v oblouku už se uklidnil a vím, že poslední stovku nemá příliš silnou, proto jsem si myslel, že nás někdo předběhne,“ sdělil Jiří Chaloupka stálý jezdec Mikeshe při tuzemských startech. Opatrovatel Ladislav Nagy doplnil. „Jak Mikesh stárne, tak se ukazuje, že 1200 metrů je pro něj strop.“ Čtvrté místo v nabité konkurenci vybojoval devítiletý Bright Sand s Jiřím Palíkem. „Jsme spokojeni, jak to dopadlo, když bude v pořádku, tak půjde za dva týdny dostih v rámci Evropského poháru žokejů,“ sdělil trenér Jiří Kousek. Tabuli doplnil Sign of The Zodiac.
Foto: Šárka Votavová
Zatím nebyl přidán žádný komentář.