Když patnáct účastnic Jarní ceny klisen zatočilo do cílové roviny, vytáhl Jan Verner Dumnonii do středu dráhy, ohlédl se po soupeřkách a vezl se k cíli. Tam už mohl zdravit diváky na tribuně. Pro Jana Vernera to bylo druhé klasické vítězství v kariéře, to první bylo loni ve Slovenském derby s Love Me. „S Love Me to byla trnitá cesta, toto byla procházka růžovou zahradou, ani jsem ji moc nemusel pobízet, jen jsem ji dal dvě rány po pleci, když v závěru okolo sebe začala koukat, jak byla dlouho vepředu sama,“ sděloval žokej s úsměvem na tváři a dodal: „Je to výborná klisna, už hodně dlouho jsem na takovém koni neseděl.“
Trenér Pavel Tůma žádné velké oslavy nechystá. „Od té doby, co jsem začal trénovat koně, jsem zakázal oslavy. Raduji se jen, když kůň probíhá cílem, potom už jsou jenom starosti.“ Před dostihem Tůma nabádal Vernera, aby se ke klisně choval šetrně a vyšlo. „Říkal jsem mu to i v šatně, aby jezdil bez biče, nakonec ji jednu dal, ale bylo to podle představ. Věděli jsme, že je to dobrá kobyla, ale nevíme, jak se bude chovat, až bude bojovat, zatím moc nebojovala. Myslím, že pro ni budou i delší distanci. Máme ji hlášenou i v Oaks, to by měla prostát. Já sprintery trénovat neumím,“ přiznal se úspěšný trenér.
Zatímco se Jan Verner už mohl opájet pocitem vítězství, na dráze zuřil boj o druhé místo. Agnes Seice držel Murzabajev na bariéře, Chaloupka s Ocarou šli vnějškem. Půl délky rozhodlo pro Agnes Seice, pro kterou byla míle za hranci možného. Distanci zdolala díky perfektně zvolené taktice. První kilometr až do cílové roviny byla schována mezi ostatními v poli, poté ji Bajuržan Murzabajev nasměřoval na bariéru, kde vydržela až k cílovému mezníku a v posledních metrech odrazila i nástup Ocary. „Musím být spokojen, všechno vyšlo úplně perfektně. Vítěznou Dumnonii jsme nemohli porazit, druhé místo je maximum, za námi zůstalo několik velmi kvalitních klisen,“ sděloval s úsměvem na tváři trenér Václav Luka. Dalším dostihem může být test pro nezvítězivší ve Francii.
Třetí honorář si připsala Ocara, která opět předvedla výbornou koncovku. Dostih v sedle s Jiřím Chaloupkou rozbíhala na posledním místě, od lepšího umístění ji dělilo půl délky a Jiří Chaloupku hledal chybu hlavně v sobě. „Začátek na posledním místě nevadil, ale rozhodl manévr, který jsem musel provést na začátku cílové roviny, kde jsem vytáhl do středu, ale nebyl tam prostor, tak jsem ještě musel vytáhnout 500 metrů před cílem. Tento manévr nás stál jisté druhé místo,“ mrzelo zkušeného žokeje. O příčku za Ocarou finišovala nejlepší česká odchovankyně Rajči Šimon, startující teprve potřetí v kariéře. „Výsledek je dobrý, čtvrté místo znamená, že je nejlepší z českého chovu, ale neměli jsme ideální průběh. Po startu jsme byli ve skrumáži,“ doplnil ke svěřenkyni Čestmíra Olehly žokej Milan Zatloukal.
Na vítězku Memoriálu Rudolfa Deyla Cassie zbylo páté místo, když nemocného Petra Foreta nahradil Ján Havlík. „V průběhu dostihu byla klisna dost hektická, měl jsem zvolit více defenzivní taktiku. Prvních dvě stě metrů v cílové rovině bylo dobrých, ale potom už šla jen to svoje,“ měl jasno český derby-vítěz 2013. Čekání vítězky trialu na triumf v klasice pokračuje. Šestý a sedmý honorář si připsaly Zamira a Amga River. Ze sedmi dotovaných míst posbíraly české odchovankyně, tři, od čtvrtého do šestého místa. Dumnonia je sedmnáctou importovanou vítězkou Jarní ceny klisen od roku 1993.
Rámcový program první květnové neděle probíhal po taktovkou rodiny Vocáskových, jejich svěřenci se prosadili třikrát a vždy s velkým přehledem. Nejmenší náskok měla Playmona, dvě a půl délky, její následníci Apenin a Rainbow Rakti byli ještě suverénnější. V sedle všech tří koní byl žokej Jan Rája, který už má na svém kontě sedm letošním vítězství, což je druhý nejvyšší počet za Bajuržanem Murzabajevem, který se prosadil dvakrát v úvodu programu a má na kontě již osm čárek.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.