Dostihová kariéra skvělého Mikeshe skončila

Možná pohádkové jméno Mikesh přispělo k tomu, že tento irský rodák na dostihových drahách napsal také jednu velkou, a především pro trio majitelů Ladislav Nagy, Miloš Komanec a Martin Cáp, nezapomenutelnou pohádku. Byl pořízen za 1800 euro, a přesto třikrát vyhrál tuzemský jedničkový dostih a čtyřikrát se umístil v blacktype dostihu mezi njelpšími třemi. Nebyl připravován ve velké tréninkové centrále, ale ve skromných podmínkách. „Věřil jsem v jeho schopnosti už od obsednutí, z projevu bylo znát, že v něm něco je. Velmi záhy jsem pochopil, že by mohl být dobrý. Proto jsem zvolil poměrně ambiciózní debut v dostihu druhé kategorie, kde skončil druhý,“ vzpomíná na začátky Ladislav Nagy, oficiálně asistent trenéra Tomáše Šatry. „Pan Šatra mi tenkrát posvětil, že může debutovat ve dvojce.“ Na začátky si vzpomíná i Martin Cáp. „Ambice byly velmi střízlivé, ale Láďa poměrně brzy hlásil, že koník bude šikovný.“

Šest let jsme mohli sledovat kroky populárního „kocoura“ na dostihových drahách. Svým příznivcům, a není jich málo, díky dobře zvládnutému marketingu, udělal mnoho radosti. Z více než čtyř desítek startů si každý vzpomene aspoň na jeden. Ladislav Nagy si vzpomene především na dvě zahraniční vystoupení. „Nejvíc mi utkvělo v paměti druhé místo listed dostihu v Hoppegartenu na 1200 metrů, když ho jezdil Eddie Pedroza. My jsme mu hodně věřili už při předchozím startu, kdy skončil poslední, ale to nevyšlo. Tentokrát to vyšlo a byli jsme rádi, že potvrdil naše domněnky. Tehdy byl nedaleko od vítězství. Nezapomenu také na vystoupení v Goldene Peitsche v Baden-Badenu, bylo to sice šesté místo, ale v grupě 2 a bylo to za peníze.“

V poslední době už přece jen bereme, že se koně připravovaní v České republice mohou v blacktype dostizích prosazovat, ale dlouho byla tato meta hodně vysoko. Mikesh se stal prvním sprinterem z českého tréninku, který se může pochlubit blacktype statusem. „Nikdy jsem si nemyslel, že se můžeme prosadit v Evropě. Ano, můžete vyrazit do libovolného zahraničního dostihu, ale my jsme startovali v prestižních. O takových úspěších by bylo troufalé přemýšlet,“ říká přesvědčivě Ladislav Nagy. „Jsme malí majitelé, jinak to mohou mít majitelé s vysokým počtem koní. Pro nás to byly nádherné výlety a velmi často jsme se domů vraceli s dotací.“

O propagaci Mikeshe se staral novinářský kolega Martin Cáp, jeden ze spolumajitelů. „Hlavní asociace při jméně Mikesh je dvojí: přátelství a zážitky,“ přiznává. „Před lety jsme se dali s Láďou Nagyem a Milošem Komancem dostihově dohromady hlavně proto, že se máme rádi, máme na tento sport velmi podobné názory, a prostě jsme se chtěli dostihy bavit. O to nám vždy šlo především.“ To vysvětluje i mnohé sázky, které v začátcích provázely starty Mikeshe proti svěřencům Václava Luky. „Nejvíce ze všeho si cením těch krásných zážitků, velkých i malých, které nám už nikdo nevezme,“ doplňuje jeden z majitelů.

Také Martin Cáp vzpomíná na start v grupovém klání. „Výjimečnost celého projektu mi hmatatelně došla před Goldene Peitsche 2015 v Baden Badenu. Čekal jsem ve vážnici na sedlo a postavil jsem se do fronty vedle velkých jmen evropského turfu jako Andreas Wöhler, Peter Schiergen, Mario Hofer nebo Henri-Alex Pantall. A blesklo mi hlavou, že se chystáme běžet grupu 2 proti největším stájím Německa s koněm za pár korun, chystaným ve volném čase na loukách a polích. O dvacet minut později Mikesh obsadil dotovanou šestou pozici po více než důstojném průběhu a před šampiónem německých sprinterů Donnerschlagem.“

Cesty do zahraničních destinací na prestižní dostihy trochu změní i náhled dostihy jako takové, což potvrdil i Martin Cáp. „Některé věci jsem naplno pochopil až díky Mikeshovi. Jsou to vesměs velmi triviální až banální pravdy, které všichni známe, ale když se rozhlédnete po závodištích, tak se jimi řídí jen málokdo. Například vědomí, že i ten nejlepší kůň může kdykoli a snadno prohrát. Že dostih nevyhrává nutně největší třída v poli, ale ten, kdo se v daný den dokáže nejlépe vyrovnat s aktuálními podmínkami. V tom někdy bývá podstatný rozdíl. Řeknete si, že to je naprostá samozřejmost a máte pravdu.“

Bude mít Mikesh následovníka ve stáji Kelso stables? Dva roky už nosí stejné barvy Private Ryan, kterého v Ploužnici na Mimoňsku připravuje Miloš Komanec. Ladislav Nagy má v péči z tříletého hřebce z Merbely jménem Mateesek. „Uvidíme, jak to půjde, ale měl by vyběhnout někdy na jaře, ne hned při prvních dostihových dnech, ale později,“ dodal chovatel, spolumajitel a asistent trenéra Ladislav Nagy.

Mikeshova bilance

41 startů, 8 vítězství, 24 umístění na druhém až pátém místě, celkový zisk 1 630 325 Kč; třikrát byl vyhlášen nejlepším sprinterem v letech 2014 až 2016

V České republice vyhrál tři dostihy nejvyšší kategorie (12. 5. 2013 – Velká Chuchle, Cena Mikrop Čebín; 28. 9. 2014 – Velká Chuchle, Svatováclavská cena; 5. 4. 2015 – Velká Chuchle, Gomba handicap), v Německu vybojoval tři blacktype umístění v listed dostizích (10. 8. 2014 – Hoppegarten – 2. místo/1200 metrů; 19. 7. 2015 – Hoppegarten – 3. místo/1000 metrů; 24. 7. 2016 – Hoppegarten – 3. místo/1000 metrů; 18. 9. 2016 - Milán - 3. místo/1000 metrů)