Vzhledem k poměru 78,7:1, v němž odskakoval u slovenského totalizátoru, lze jeho triumf označit za senzační. Pravdou ovšem je, že zmíněný kurz poukazuje především na kvalitu Slovenského derby (vždyť největším outsiderem byl třetí z Rakouského derby Win Front), protože Love Me měl na kontě řadu cenných výsledků. Mezi elitou se neztratil už jako dvouletý, když skončil shodně čtvrtý v největších ročníkových zkouškách – tedy v Gerschově memoriálu a v Ceně zimního favorita. Nicméně dlouho se zdálo, že na velký úspěch mu schází trocha třídy, čemuž napovídali i Memoriál profesora Václava Michala a Velká jarní cena. V nich se totiž nedostal přes osmé místo, přestože v úvodní části trojkoruny ztrácel na čtvrtého Master Of Golda pouhé čtyři délky.
Zlepšení převedl třetím místem ve slovenské Velké jarní, k čemuž ale nutno dodat, že podíl na tom měla také výrazně slabší společnost, než na kterou narazil v Praze. Každopádně stejně jako při vítězném brněnském debutu ukázal, že menší závodiště pro něj nejsou problémem. Další výrazný krok vzhůru učinil v Českém derby, v němž obsadil čtvrtou příčku. K té by šlo navíc poznamenat, že v obloukách rozdal mnoho metrů a vzhledem k falešnému úvodu cválal příliš daleko od čela, jenže na druhou stranu ideální průběh neměla ani většina jeho soupeřů. Každopádně Love Me dokázal, že mu vytrvalost neschází.
Koneckonců jeho otcem je Egerton, který stejně jako většina jeho potomků, mezi nimiž nalezneme i hrdinu loňského slovenského St. Legeru Taggertona, preferoval distance nad dva kilometry. Také matka Lorellai, jejímž je prvním potomkem, vyběhla nejlepší formy na vytrvaleckých tratích. Za zmínku pak rozhodně stojí, že Love Me pochází z rodiny, kterou v Napajedlích založila už v 60. letech La Lezerde, takže v jeho rodokmenu nalezneme třeba výtečnou Latinu. Detailní rozbor původu Love Meho není hlavním účelem tohoto článku, ale zmiňme ještě skutečnost, že všichni čtyři potomci Egertona, kteří někdy obdrželi od českého handicapera známku přes 80 kilo, pocházejí z matek linie Northern Dancer.
Samotné Slovenské derby se zpočátku odehrávalo v o poznání rychlejším tempu než to české. K přibrždění došlo po zatočení na protilehlou rovinu, kde se během dvou set metrů zhruba na 15 délek roztažené pole výrazně scuklo. V závěrečném oblouku tak nebylo lehké najít ideální pozici, přičemž kolizi se v něm nevyhnul ani Love Me. V cílové rovině přesto přišel na vnější straně dráhy se silným spídem ze středu pole a doslova v posledním cvalovém skoku předstihl dvojici po vítězství sahajících Němců.
„Je to naprosto úžasné. Rozhodlo jeho bojovné srdce, které ukázal už v Českém derby“ sděloval po dostihu šťastný Allan Petrlík, kterému se podařilo to, o což se mnohokrát marně pokoušel jeho otec Harry – tedy zvítězit v derby. Cesta, jako se k tomuto triumfu loňský šampión trenérů dopracoval, by vydala na samostatný článek a idylický pro něj rozhodně nebyl ani úvod aktuální sezóny. Exteriér jeho svěřenců ale napovídal, že forma přijde později a tak se také stalo.
Mimořádně zajímavý příběh napsalo derby i pro žokeje Jana Vernera. Ten totiž v Českém derby nebyl v sedle Love Meho, protože upřednostnil papírově šancovějšího vítěze Velké červnové Tannhaeusera, což se v posledních týdnech podepsalo na jeho slabší vytíženosti v sedlech koní domovské stáje Rabbit Trhový Štěpánov. Dokonce neměl vést ani Love Meho v Bratislavě, když už byl kontaktován Jiří Chaloupka, ale nakonec dostal důvěru, díky níž oslavil první klasické vítězství. K samotnému dostihu poznamenal: „Průběh jsme měli naprosto hrozný, měli jsme několik karambolů, ale když se objevilo místo, tak jsem to zkusil. Když jsme proběhli okolo cíle, tak jsem si myslel, že jsem tam byl.“
V neposlední řadě je třeba zmínit také majitele Zdeňka Jandejska, který během svého devítiletého působení v českém turfu investoval nemalé peníze nejen do své stáje, ale i do dotací. Sám je navíc významným chovatelem a už pět českých odchovanců reprezentujících zelenobílé barvy vybojovalo jedničkové triumfy. „Největší radost je tehdy, když je vítězství nečekané, a to je přesně tento případ. Čekali jsme, že dokončíme na sedmém, osmém nebo devátém místě, s umístěním do pátého bychom byli nadšeni,“ prozradil Jandejsek.
Druhé místo vybojoval nejlepší z kvarteta německých hostů Victory Tiger (Frank, 33:1), který většinu dostihu strávil ve středu pole na bariéře, kde se mu v závěru otevřel volný prostor. Letos sice startoval výhradně na provinčních francouzských drahách, ovšem vyběhal si na nich velice solidní handicap 37 kilo, přičemž vítěz Velké jarní Simply Ozzy byl ve Francii hodnocen maximálně 35 kilogramy.
To třetí Lac Leman (Hellyn, 1,8:1) patřil na jaře mezi ante-post favority Deutsches Derby a navíc jeho trenér Roland Dzubasz před dostihem tvrdil, že je lepší než třetí ze zmíněné německé klasiky Open Your Heart. Do dostihu tak odskakoval v roli desetinového favorita, přičemž Betino ho vypsalo v mimořádně štědrém kurzu 7:1. Zpočátku Lac Leman pole uzavíral a pozici si výrazně vylepšil při zmíněném zpomalení na protilehlé rovině, takže do závěrečného oblouku už točil v první vlně. Výrok cílové fotografie byl k němu nakonec neúprosný, když na vítěze ztrácel krátkou hlavu a nos.
Vítěz Českého derby Cheeky Chappie (Vokálková, 4,8:1) se musel spokojit s blízkou čtvrtou příčkou, což v nabité konkurenci nelze označit za propadák. Přeci jen větší pražská dráha mu pasuje více. Tabuli uzavřel další z němců Shazaam (Porcu, 10,5:1) před Monsieur Bachirem (Foret, 60,2:1), který skončil nejvýše z koní akceptujících rychlé tempo a na kratších distancích může patřit ke špičce. Koneckonců ve Francii vlastnil vysoký handicap 37,5 kilo.
Zatímco v Českém derby byl Vainakh (Havlin, 21,7:1) jedním z mála koní s ideálním průběhem, tentokrát tolik štěstí neměl, a především proto si o čtyři příčky pohoršil. Umístění z Prahy zopakoval osmý Buonarroti (Šafář, 15,9:1), který do cílové roviny točil mezi posledními a v cíli ztrácel na vítěze jen čtyři délky. Delší cílová rovina by mu sedla více, takže nad ním rozhodně nelze lámat hůl. Devátá Dekatmie (Koplík, 21,3:1) se ve skrumáži před závěrečným obloukem propadla příliš dozadu a poté rozdala spoustu metrů.
Maďar Sterndeuter (Línek, 63,9:1) skončil stejně jako v domácím vrcholu desátý, přesto otočil poměr sil s vítězem Magyar derby Kilwordem (Šara, 3,8:1). Jediný domácí kůň se už v oblouku posunul do čela, ale poté mu došly síly. V poctivém dostihu zřejmě doplatil na nedostatek vytrvalosti, čemuž napovídá jeho původ. Rychlému tempu podlehli tempaři Sázava (Abík, 33:1) a Win Front (Likášek, 85,2:1), mezi něž se vklínil nejhorší z němců Cazador (Bojko, 18,9:1).
Ondřej Blahník
23.7.2014, 23:51