ABECEDA s Dušanem Andrésem

A
Andrés

Víte, že jsem o tom nikdy nepřemýšlel odkud tohle jméno pochází? Myslím, že to je asi francouzské jméno. Možná pochází z doby, kdy tu byla napoleonská vojska a Francouzům se líbila česká děvčata. Andrés nebo Lopéz, vždyť je to jedno (smích).

B
Budoucnost
Do důchodu se ještě nechystám a jestli bude poptávka po mně jako po žokeji, tak chci samozřejmě ještě jezdit. Přemýšlím i o trénování, ale přiznám se, že mě moc nevyhovují obě disciplíny najednou. Tedy ježdění a trénování. Je to totiž velmi časově náročné.
Každopádně si svou budoucnost bez koní nedovedu představit.

Blecha
S Honzou Blechou zatím vycházíme naprosto v pohodě. V Zámrsku jsem krátce a Honza na mě nijak netlačí. Mám tu na starost převážně dvouleté koně a pár čtyřletých. Starám se hlavně o to, aby mladí koně všechno uměli a jestli to bude k tomu, aby i vyběhli na dráhu. K ruce tu mám dvě děvčata, s kterými zvládám všechny práce celkem v pohodě.  

C
Cizina
Těsně po převratu asi kolem devadesátého druhého roku jsem odjel do Německa k trenérovi Sprengelovi a strávil jsem tam s krátkými přestávkami asi dva roky. Tehdy bylo Německo v dostihovém sportu mnohem dále než my. Ten rozdíl byl daleko propastnější než dnes a já se tam naučil spoustu užitečných věcí. Na toto období mého profesního života rád vzpomínám a často z této zkušenosti čerpám ještě dnes.

D
Domov
V Zámrsku jsem opravdu chvíli a myslím, že si tu rodina už pomalu zvyká. Jinak bydlíme v nedalekých Holicích. Celých osmnáct let jsem prožil na samotě u Bohuslavic, kde můj otec trénoval koně pro inženýra Popelku a tam jsem prožil své dětství a mládí.

Derby 1998
Na to se nedá zapomenout, neboť vyhrát takovýto dostih patří k vrcholům jezdecké kariéry. Tehdy jsem těsně před derby dostal nabídku od pana Šavujeva, abych jel Temirkanova. Viděl jsem výkon tohoto koně těsně před derby, kdy s Kevinem Woodburnem vyhrál v Bratislavě Starohájské kritérium. Motal se kdesi na chvostu pole, pak však vyrazil jako střela kupředu a všechny nechal za sebou. Byl jsem si jistý, že to je výjimečný kůň a tak jsem byl za tuto nabídku velmi rád.
V samotném derby jsme byli po stratu nějakých sto metrů za nimi, ale tenhle kůň byl fakt raketa. Dokonce si myslím, že i dnes v ostré konkurenci importů by měl co říci.

E
Energie
Věříte, že energii dobíjím zase prací s koňmi. Přestože to už dělám tolik let, pořád mě to velmi naplňuje. Jo, občas se jdu také proběhnout po lese a to mi vyčistí hlavu.

F
Flexibilita
Mám to štěstí, že nemám s udržením váhy problém. Přes sezónu mám 57 kilo a v zimě to bývá tak o pět šest kilo více. Ale poměrně snadno to zase dám dolů. 

G
Geny
Můj děda z tátovy strany otec měl koně. Táta se vyučil ve Vizovicích a začínal u parkurových koní. Jeho první dostihovou štací byla stáj Harryho Petrlíka v Odrách ve státním statku Vítkov.
Táta mě toho spoustu naučil a dodnes jsem mu za to vděčný. Vzpomínám si, že už jako děti jsme musely ve stájích pomáhat. Když jsme ještě pracovat nemohly, posazoval nás táta v boxu na uvázaného koně, abychom nemohly zlobit.
Dnes si moji rodiče užívají důchod v Otonovicích u Prostějova a táta dostihy sleduje, ale trénování koní se již nevěnuje.

H
Hobby
Jak jsem říkal, nejraději jsem s koňmi. Když jsem ještě býval sám, ať už v Německu nebo v Itálii, občas jsem si přečetl nějakou knížku, ale teď na to není čas a ani chuť. Svůj čas rozděluji mezi koně a svou rodinu. Každou volnou chvíli, kterou mám se snažím trávit se svou ženou dětmi.

CH
Chuchle
Na svá učňovská léta ve Velké Chuchli vzpomínám velmi rád. To víte byl jsem mladý a bezstarostný. Rád vzpomínám na své kamarády a spolužáky jako například na Jirku Kameníčka, Jindru Klabenschalka, Romana Kořínka nebo Hanku Kabelkovou.
Z kantorů asi nejraději vzpomínám na mistra Miroslava Janáčka, který nás naučil „chuchelské“ základy. Takový ten rajťácký poctivý grunt.

I
Internet
Patřím ke generaci, která přišla k počítačům a vůbec k těm technickým vymoženostem podstatně později než naše děti. I když už někdy v devadesátém druhém roce jsem si pořídil mobilní telefon. Byl to takový asi tříkilový přístroj za padesát tisíc a já ho potřeboval, abych neztratil kontakt ze světem. Ve Hvozdu tehdy žádná telefonní přípojka nebyla a čekat na telegram od trenérů by bylo asi dost zbytečné. Takže jsem musel jít s dobou nebo si myslím, že jsem ji v té době i trochu předběhl (smích).
Každopádně počítač hojně používám zejména ke sledování zahraničních dostihů. Zvlášť když se jich účastní čeští koně. První notebook jsem si pořídil, když jsem působil v Pičíně. Jinak takové ty sociální sítě, které jsou v současné době tak moderní, mě vůbec nezajímají. Abych někomu sděloval, že jsem dopil kafe nebo že jdu na záchod, tak na to fakt nemám čas ani náladu.

J
Jezdecký styl
Určitě máte na mysli to mé vysedávání při vyjíždění koně. No tak to jsem kdysi viděl u pár anglických žokejů, kteří si takto pomáhali. Já jsem to jen trochu rozvinul nebo prohloubil. Jsou lidi, kteří mě za to odsuzují, ale jsou tu trenéři, kteří mě přece znají a mají právo volby. Možná tento styl nepatří k nejvzhlednějším, ale funguje.

K
Kondice
Při téhle práci se člověk vlastně pořád hýbe, ale abych si udržoval kondici chodím běhat. Už jsem o tom mluvil, že běh je pro mne relaxace, ale také prostředek jak se udržovat v dobré fyzické kondici. Ta je pro práci žokeje naprosto nezbytná, proto si od března chodím zaběhat skoro každý den a běhám tak průměrně hodinu. 

Koně mého života
Nikdy nezapomenu na koně, se kterým jsem vyhrál svůj první steeplechase dostih. Bylo to ještě na škole a byl to vlastně můj druhý steeple a hned vítězný. Ten kůň se jmenoval Mercator. Pak také rád vzpomínám na koně jménem Dextrin, kterého v Bohuslavicích trénoval můj táta. Tenhle kůň nikdy na rovině nevyhrál, ale vždycky skončil za peníze. Později však vyhrál celkem třináct steeplechase dostihů!

L
Láska
Mou největší láskou je má žena a také mé dvě děti. Samozřejmě miluji koně a práci kolem nich.

M
Majitelé
Jsou to v podstatě oni, kteří drží dostihový sport nad vodou a díky nimž máme my lidé od koní živobytí. Osobně jsem velmi rád, že mne do svého týmu přijal pan doktor Bruna, kterého si jako majitele velmi vážím.  

N
Nejcennější vítězství kariéry
Samozřejmě vítězství v derby a ve Velké pardubické. Musím však říci, že v současné ostré konkurenci, kdy je obtížné vyhrát i pětkový dostih, si cením každého svého vítězství.

O
Opava
Opava je mé rodné město, ale spíše „papírově“. Strávil jsem tam pouze pár dní v porodnici.

P
Pády
Říká se, že kdo nejezdí nepadá. Takové pohmožděniny, jako například lehčí zlomeniny, naštíplá žebra neřeším. Vždycky to nějak zafixuji, aby se s tím dalo jet a víc se tím nezabývám. Ale asi nejtěžší úraz, který se mi stal, byla natržená játra. Doktoři mi museli vzít dvě třetiny jater. Ještě, že to je jediný orgán, který v našem těle dorůstá. Vzpomínám si, už jak jsem letěl, tušil jsem, že je něco špatně. Ale vidíte i to se spravilo a jede se dál (smích).  

R
Rodina, riziko
Obě tato slova spolu úzce souvisí. Zvlášť čím je člověk starší a má zodpovědnost nejen za sebe, ale i za své nejbližší. Práce u koní je riziková a to nejen, když jste profesionální jezdec. Kůň je pořád jen zvíře a nikdy nevíte dopředu co udělá. Takže už když vstupujete do stáje, musíte být stále obezřetní.
Rodina pro je pro mne vším a mám v ní obrovskou podporu. Hlavně kvůli rodině musím na sebe dávat větší pozor. Moje děti jsou zatím ještě malé, ale vypadá to, že slabost pro koně bude mít nejspíš dcera Denisa. Starší Dominik bude pravděpodobně mašinfíra, protože je už nyní veliký fanda do mašinek. Budu rád, když se obě mé děti naučí jezdit na koni, ale rozhodně jim nebudu bránit, kdyby se chtěli vydat na koňařskou cestou. Stejně tak jim tuhle práci nebudu nutit.

S
Svatba
S mou ženou, se kterou žiji už léta, jsme se vzali teprve vloni na podzim. Přesně 9. listopadu a to hlavně z praktických důvodů. Máme spolu už dvě děti a bylo v tom třeba udělat trochu pořádek (smích). Přestože jsem svatbu plánovali už někdy zjara, netušil jsem, že v den naší svatby budou dostihy. Proto se to celé událo poněkud překotně. Naštěstí i má manželka je koňačka, takže má pro mou práci pochopení.

T
Trenéři
Mým prvním trenérem byl můj táta a jemu vděčím za většinu toho co dneska umím. Ani on mne nikdy do ničeho nenutil. Ale on byl můj první a vynikající trenér.

U
Úspěch
Co se mé profese týče a zejména velkých dostihů, mám skoro splněno. Vyhrál jsem Velkou pardubickou i derby. Na Slovensku jsem získal st. leger a jedničkových dostihů jsem vyhrál taky relativně hodně. Kdyby se například podařila ještě jednou Velká pardubická, tak bych se nezlobil. Ale když ne, tak se svět nezboří a v životě je spousta dalších hezkých věcí.
Každý úspěch potěší, ale tohle je především tvrdá a nikdy nekončící práce. A za veliký úspěch třeba považuji, že vůbec můžu dělat takovou práci, která mne baví.
Úspěch je, že mám super rodinu a krásné a zdravé děti.  A také že mám stále své rodiče.

V
Velká pardubická
Bylo to řečeno asi už tisíckrát, ale Velká pardubická je opravdu vrchol vrcholů a je to prostě výjimečný dostih. V posledních létech je hlavně zásluhou Pepy Váňi, že není v České republice nikdo, kdo by neznal Velkou pardubickou.
Kdyby vloni neběžela Orphee des Blins, tak bych vyhrál já s Nikasem. Dostihy však nejsou o tom „kdyby“. Ale vyhrát takovýto dostih je nezapomenutelný zážitek a rád bych si ho zopakoval. Na vítězství se Sixteen často rád vzpomínám a vzpomínám také na to, že mnozí o ní tehdy pochybovali. Že prý je malá a že nepřeskočí Taxis. Ona ho nakonec velmi lehce přešla a nakonec vyhrála.

Z
Žebříček
Pár šampiónských titulů mám, ale v posledních letech je to trochu těžší. Na svém kontě mám jeden titul na rovinách a dva na překážkách.
Nestojí-li za vámi veliká stáj, je to mnohem těžší uspět v žebříčku nejúspěšnějších žokejů. Naštěstí se na to nijak neupínám a jsem naprosto spokojený, když jsem já i mí koně zdraví a když se podaří občas vyhrát.

TABULKA
Dušan Andrés
Narozen 23. července 1971 v Opavě
Otec Josef Andrés - slavný překážkový jezdec a trenér
S manželkou Jiřinou mají dvě děti Dominika (5) a Denisu (2)
Úspěchy
Celkem 630 vítězství z toho 335 na rovinách a 295 na překážkách. V tomto výčtu chybí cca 20 vítězství, kterých Andrés dosáhl v zahraničí.
2x šampión na překážkách a 1x šampión na rovinách
Nejvýznamnější vyhrané dostihy
117. Velká pardubická s klisnou Sixteen (2007)
78. České derby ČMSS s hřebcem Temirkanovem (1998)
63. Oaks s klisnou Rabbit Zamindar (2009)
Velká jarní cena s Glowingem (1996) a s Vetem (2005)
56. Jarní cena klisen s Argantou (2004)
Motto:
Člověk se učí celej život a když už si myslíte, že víte dost, kůň vám ukáže, že vlastně víte úplný hovno!